PO STOPÁCH MARIE TEREZIE V MILÁNĚ!!!


 

Projekt PO STOPÁCH MARIE TEREZIE V MILÁNĚ, který Česká škola Milán připravuje pro děti školního věku, je dlouhodobějšího charakteru a skládá se z několika samostatných akcí.

 

  • Na neděli 26.února jsme pro děti připravili didaktickou vycházku po Miláně, v jejímž rámci jsme si přiblížili život, zásluhy a dobu Marie Terezie a společně jsme navštivili některá místa, která se pojí s touto nevšední panovnicí. Protože ale takových mist je v Miláně a jeho okolí mnohem víc, naším cílem je informovat o nich děti a jejich rodiče, aby sami mohli v jejich objevování a rozšiřování vlastních znalostí pokračovat.

  • V rámci projektu a na základě získaných znalostí se děti zúčastní výtvarné soutěže “Za časů české královny Marie Terezie”, kterou pod záštitou ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Kateřiny Valachové, Ph.D. k 300. výročí narození Marie Terezie vyhlašuje Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského v Praze.

 

Od 21. 2. 2017 je v přízemí Pedagogického muzea a knihovny J.A.Komenského v Praze instalována nová výstava „Hurá do školy s Marií Terezií!“, kterou vám rozhodně doporučujeme.  Výstava k příležitosti 300. výročí narození jediné ženy, která usedla na český trůn, je určena především dětským návštěvníkům. Její součástí je i fotokoutek, kde se můžete přenést do druhé poloviny 18. století. Výstava potrvá do 31. 12. 2017 a v květnu bude doplněna o oceněné práce z výtvarné soutěže „Za časů české královny Marie Terezie“.

 

  • Dne 18.března 2017 přivítáme v Miláně spisovatelku Veroniku Válkovou, která si pro děti připravila workshop právě na téma Marie Terezie. Veronika Válková je česká spisovatelka fantasy, jež publikuje beletrii pro děti a učebnice dějepisu, který spolu s latinou sama i vyučuje na šestiletém Gymnáziu Na Pražačce v Praze 3. Pro naše potřeby jsme si vybrali knihu o Marii Terezii z  její edice Kouzelný atlas putování časem (nakladatelství Grada).

 

Série má jako protagonistku dvanáctiletou Báru Holečkovou. Bára je úplně normální obyčejná holka, která hrozně ráda čte a zvlášť staré knížky ještě po babiččině mamince. Jsou sice psané trochu klopotnou češtinou, ale mají krásné obrázky a zlatou ořízku. Bára najde na půdě domu, kam se s rodiči přestěhovala, starý atlas, který je ovšem kouzelný: přenáší Báru do minulosti. Tam Bára přirozeně zažívá vždy velice zajímavá a nevšední dobrodružství.

 


DIDAKTICKÁ VYCHÁZKA PO STOPÁCH MARIE TEREZIE V MILÁNĚ

 

Do školy i v neděli? A ještě natěšení a s radostí??

 

Kdo to kdy viděl??!

 

A přesto, věřte nevěřte, v naší milánské české škole se tak děje a platí to nejen pro malé, ale i velké!!

 

Nástup v brzké nedělní dopoledne platil pouze pro "školáky", t.j. děti z 1.,2. a smíšené třídy, a jejich rodiče, případně menší sourozence.

 

Maminky školní děti v centru Milána, na piazza Castello, předaly jejich zkušeným pedagogům a samy se přesunuly do školy, kde i na ně čekal paralelní program.

 

 

 

 

PO STOPÁCH MARIE TEREZIE V MILÁNĚ

 

A tak jsme se hned zčerstva vydaly po stopách té, která nás nejvíce zajímala - Marie Terezie. A asi byste nevěřili, kolik jsme jich našli!!

 

V Miláně a jeho blízkém okolí je jich opravdu mnoho a proto jsme si o některých jen vyprávěli a prohlédli jsme si dokumentaci, kterou připravili svědomití učitelé. Kdybychom měli navštívit a blíže poznat všechny, nestačil by nám celý jeden den! Natož pár hodin, které jsme pro naši didaktickou vycházku měli k dispozici my.

 

Ale teď, když o nich děti vědí, nic jim nebrání v tom, aby soukromě, se svými rodinami, v započatém pátrání pokračovaly.

 

My jsme se nejdříve přesunuli na hrad!

 

 

 

Sforzovský hrad (Castello Sforzesco) byl ve letech 1360-1370 vybudován členem rodiny Visconti (Galeazzo Visconti) jako pevnost, která sloužila obraně města. Když ale poslední člen této rodiny v r. 1447 zemřel, hrad byl zdemolován a teprve o 3 roky později přešel do rukou rodiny Sforza a Francesco I. Sforza, milánský vojevůdce, se rozhodl jej zrekonstruovat. Hrad má svoji dlouhou historii, nás však zajímala doba, kdy Lombardie že španělského područí přešla do, područí habsburského. Stalo se tak r.1706, kdy Evžen Savojský dobyl Milánské a Mantovské vévodství pro císaře  Josefa I. a to zůstalo v rukou Habsburků až do roku 1797, kdy se dostalo do rukou Francouzů.

Milánští tuto část dějin a dominaci cizinců (ať už to byli Španělé, Habsburci nebo Francouzi) z pochopitelných důvodů (dodneška!) nemají moc rádi.

V té době hrad plnil svou vojenskou funkci pevnosti a nádherné vybavení hradu, fresky, dekorace, bohaté štukování - to vše vzalo za své. V roce.1727 dostal Giovanni Dugnani za úkol stvořit sochu  svatého Jana Nepomuckého, českého světce a patrona rakouských vojsk a tato krásná bílá socha je dodnes na hlavním nádvoří. V době, kdy vládla Marie Terezie, byla na hradě kasárna rakouských vojsk.

 

 

 

Vzhledem k tomu, že naši vycházku provázelo krásné, slunné, jarní počasí, pro první výklad jsme si vybrali právě venkovní prostory tohoto nádvoří. Nejdříve nás paní učitelka Jana seznámila se životopisem Marie Terezie.

 

 

 

Marie Terezie se narodila 13.5.1717 (v květnu tedy uplyne kulatých 300 let od jejího narození!!). Protože jediný syn jejich rodičů zemřel ještě jako nemluvně, její otec Karel VI. prosadil pragmatickou sankcí, která z Marie Terezie (celým jménem se jmenovala Marie Terezie Walburga Amálie Kristýna) udělala dědičku habsburských zemí. Věc do té doby nevídaná a neslýchaná!! Proto taky počátek jejího vládnutí (usedla na trůn po svém otci v říjnu r.1740 a vládla dlouhých 40 let) nebyl nikterak jednoduchý!

Ale Marie Terezie byla žena v pravdě výjimečná! Ostatně je to jediná žena-vládkyně na českém trůnu!

A počinů, které ji činí nezapomenutelnou, je opravdu veliká řada!

V osobním životě měla také poměrně štěstí. V 6 letech poznala svého budoucího manžela Františka Štěpána Lotrinského, kterému v té době bylo už 15 let. Rozdíl to byl veliký na to, aby jí František vnímal spíše jako dítě a ostatně ani dvorská etiketa jim, vzhledem k 9letému věkovému rozdílu mnoho společných příležitosti nedávala. Ale a Marii Terezii se František tuze líbil (občas nemluvila než o něm) a i její otec si jej oblíbil, tak trochu v něm viděl syna, kterého neměl. Přání Marie Terezie se vyplnilo a v r.1736 se mladý pár vzal. Oba si přáli velikou početnou rodinu a proto hned po svatbě odjeli do poutního místa v Mariazell, aby si ji vymodlili (Marie Terezie studovala u jezuitů a byla velice pobožná).

Jejich přání se opravdu splnilo!! Marie Terezie přivedla na svět 16 děti - 11 dívek a 5 chlapců. Ne všichni se dožili dospělého věku, což ostatně v té době bylo zcela normální. V naprosté většině případů za to v rodině Marie Terezie mohly neštovice, které jsou dnes vyléčitelnou nemoci, ale tehdy se na ní často umíralo. Plnoletosti se dožilo pouze 9 dětí.

Marie Terezie svého manžela i děti hluboce milovala. Když v r. 1765 František Štěpán nečekaně zemřel, dala pryč celou svoji garderobu a od té doby nosila jen a jen černé šaty, na hlavě vdovský čepec a na krku perly, které symbolizovaly smutek/slzy.

 

 

Poté nás pan učitel Honza seznámil především se zásadními reformami, které tato osvícená panovnice prosadila. A také s tím, jak hrad a Milano vypadaly v dobách, kdy tu Marie Terezie vládla. Podívali jsme se i na obrázek dobové rytiny na informační tabuli poblíž sochy svatého Jana Nepomuckého. O tom nám Honza řekl pár zajímavostí – kde se narodil, jaké byly jeho atributy a proč a jak zemřel.

 

 

Z hradu jsme se metrem přemístili na San Babila, protože jsme navštívili Palazzo Morando, muzeum, kde je možné shlédnout mimo jiné i dobové prostory a zejménataké dobové šaty.

 

Děti očividně zaujal způsob, jak se tehdy lidé oblékali, jaká byla móda, zejména v šlechtických kruzích. Byly velice zvědavé a tak jsme se prohlédli ručně tkané a vyšívané látky, doplňky, ale obdivovat jsme mohli i šaty s krinolínou!

 

 

 

Krinolína byla složitá konstrukce kruhových obručí (v lepším případě ze speciálního rákosu nebo velrybích kostic, v tom horším z ocelových trubek) spojených pruhy z plátna, často vyztužená i plstí nebo mořskou trávou a podložená několikero spodničkami.

V době Marie Terezie byl v módě tvar mocně rozšiřující boky. Naproti tomu se používaly korzet y nebo také šněrovačky. Ty zase naopak měly vytvarovat tzv. "vosí pas".

Obojí určitě bylo zdraví škodlivé a jak samy děti konstatovaly, i příšerně nepohodlné.

IMG_20170226_115715.jpgKrinolína nedovolovala než cupitat, chůze se podobala spíš kolébání se ze strany na stranu, ani popoběhnout se v ní nedalo, nemluvě o takové jízdě na koni (na tom dámy neseděly obkročmo, ale nepříliš pohodlně a nestabilně s oběma nohama na jednu stranu). Dokonce se v rámci dvorní etikety učily, jak procházet dveřní, ani to nebylo jednoduché! Ty nejširší krinolíny dosahovaly až 150cm!! 

Korzety zase dámy stahovaly v oblasti břicha tak, že nemohly ani pořádně dýchat či jíst!

Podivná móda byla i v oblasti účesů, které byly vysoko vyčesané, natupírované, hojně se používaly paruky a dokonce se do účesů zamontovávali předměty! Když šlo o květiny či ovoce, budiž ještě! Ale někdy třeba i modely lodí!!

Když k tomu připočtete, že hygiena ještě zdaleka nebyla to, co dnes ... to ta hlava musela pěkně svrbět, viďte?

(A to třeba zrovna Marie Terezie měla dosti pokrokové myšlenky, které prosazovala u sebe i u svých dětí a tak se třeba koupala ve vaně - na tu dobu nevídaně částo!! - jedenkrát za tři týdny!!

Na tváře se používaly šminky - často se pleť doslova a do písmene zabílila a tváře se zase dělaly výrazně červené. Hodně se používal pudr - pudroval se obličej i vlasy.

 

 

 

V prostorách muzea byly k vidění místnosti zařízené tak, jak to bylo běžné právě v 18.století. Pan učitel Honza děti upozornil i na některé architektonické zvláštnosti a detaily.

 

 

Jak již bylo řečeno, stop Marie Terezie v Miláně a jejím nejbližším okolí je ale mnohem více, často kolem nich procházíme a ani si neuvědomujeme souvislosti.

 

Doporučujeme proto rodičům, aby společně s dětmi navštívili i ostatní místa, která jsme vzhledem k našim limitujícím časovým možnostem nemohli než dětem přiblížit pouze informativně.

 


ZAJÍMAVÉ ODKAZY aneb zjistěte víc!


DĚTI MARIE TEREZIE - JAK TO S NIMI BYLO?


HISTORIE PRO DĚTI (ČT - DĚJINY UDATNÉHO ČESKÉHO NÁRODA)

 http://dejiny.ceskatelevize.cz/211543116230096/

DÍL 73. MARIE TEREZIE

DÍL 74. REFORMY MARIE TEREZIE

DÍL 75. ŠKOLSKÁ REFORMA MARIE TEREZIE

 


 

MUSEO DI MARTINITT E STELLINE

 

Moc se o něm neví a je to velká škoda!!

 

Od r.2009 má Miláno o jedno krásné a velice zajímavé muzeum víc: je jím Museo di Martinitt e Stelline in Corso Magenta 57. Otevřené od úterka do soboty 10.30-18.30, vstup je zdarma.

 

Veškeré expozice jsou interaktivní, úžasně udělané. Dozvíte se v něm nejen o střípku z historie Milána - kdo to byli Martinitt a Stelline, ale i jak jednotlivé osobní příběhy tvořily historii.

 

Miláno, během renesance sužovaly války, obležení, mor, hlad a zanedbané chudé děti a ještě častěji sirotci, byly bohužel samozřejmostí té doby. Mnich s názvem Gerolamo Emiliani založil mužský hospic pro sirotky nebo opuštěné děti s pomocí šlechtice Francesco Sforza II v opuštěné budově patřící  ke kostelu San Martino (budovy, která již neexistuje mezi Via Manzoni a Via Morone). Odtud také jméno     „Martinitt“ nebo-li "malí Martínkové". Dívkám se zase říkalo „Stelline“ nebo-li „hvězdičky“.

 

Marie Terezie byla známa pro svou osvícenskou filantropii a na vlně této a svých reforem chtěla pro sirotky mnohem větší prostory. Dala je proto roku 1772 přestěhovat do nových prostor - kláštera svatého Petra v Gessate na Porta Vittoria.

 

Poslala odtud pryč mnichy, kterým zaplatila doživotní rentu a prostory na její přání architekt Giuseppe Piermarini ještě rozšířil a adaptoval tak, aby pro nové malé hosty byly co nejvhodnější.

 

Martinitt zůstali v této historické budově, zrekonstruované a rozšířené, až do třicátých let dvacátého století, kdy se přestěhovali do nových prostor v Via Pitteri Lambrate.

 

 

 

Jeden z pokojů muzea v prvním patře byl rekonstruován učebnu na konci 19.století, ve kterém probíhá virtuální výuka 4.třída v průběhu školního roku 1872/73. Velký efekt je dán možností vybrat si téma (možnost italštiny, matematiky, geometrie, zeměpisu, dějepisu ... a také úžasné výuky krasopisného psaní (!!!) ) a především pro interakci s virtuálním učitelem, který se objeví vedle tabule a vysvětluje lekce!

 

S dětmi tady krásně uvidíte, jak fungovala škola v 18. a 19.století a ze znalosti budou hned přezkoušeni a strávíte tu s dětmi aspoň hodinu, dokud všechno nevyzkoušíte!!
Vřele doporučujeme, stojí za to!

 

VÝTVARNÁ SOUTĚŽ „ZA ČASŮ ČESKÉ KRÁLOVNY MARIE TEREZIE“

 

VÝTVARNÁ SOUTĚŽ „ZA ČASŮ ČESKÉ KRÁLOVNY MARIE TEREZIE“

 

Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského vyhlásilo  pod záštitou ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Kateřiny Valachové  k 300. výročí narození Marie Terezie zajímavou výtvarnou soutěž „Za časů české královny Marie Terezie“.

http://npmk.cz/muzeum/vyhlaseni-souteze-k-300-vyroci-narozeni-marie-terezie

Soutěž je určena účastníkům od 6 do 19 let. Slavnostní vyhlášení proběhne v muzeu v květnu 2017 za účasti ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Kateřiny Valachové, Ph.D.

Oceněné práce budou vystaveny v rámci výstavy „Hurá do školy s Marií Terezií“ (únor-prosinec). Doprovodná výstava oceněných prací bude k vidění od 10. května 2017 a potrvá do 15. září 2017.

 

 

Ještě plni dojmů z didaktické vycházky po Miláně a z právě nabyvších nových znalostí se děti sešly v prostorách České školy, aby se pod vedením Hanky Křenkové a za pomoci Jany Schulzové pustily do práce. Česká škola Milán se rozhodla zúčastnit zajímavé výtvarné soutěže, kterou vypsalo Národní pedagogické muzeum a knihovna Jana Amose Komenského v Praze.

 

Brzy bylo patrné, co na děti nejvíce zapůsobilo. Jako tématický okruh, kterému se skupina rozhodla spontánně věnovat , byla vybrána “móda a architektura v období baroka”.

 

Hrad Sforzesco, který děti navštívily a u kterého se snažily porovnávat jeho současnou podobu a tu za doby Marie Terezie, kdy v něm sídlela kasárna habsburských vojáků, byl častým námětem.

 

Stejně tak móda, kterou děti mohly zblízka vidět a obdivovat v muzeální expozici Paláce Morando. Tato móda podtrhovala fantazii a touhu po nádheře a veliké okázalosti, ale rozhodně už se nedalo říct, že by byla praktická, ba právě naopak.

 

Pro mužský oděv byla typická bílá košile s bohatými volánky v oblasti krku a náprsníku, vesta se stejně dlouhým, bohatě zdobeným kabátcem s vysokými manžetami a kalhoty, které muži nosili pod kolena a měli je doplněny punčochami upevněnými provázky či stužkami.

 

Ženskému oděvu dominovala především krinolína a v kontrastu s ní a s šíří, kterou sukni dodávala tato zvláštní konstrukce, pak i korzet, nebo-li šněrovačka, jejímž stahováním a utahováním byl vytvářen dojem „vosího pasu“.

 

Etiketa předepisovala, pro který účel se nosily jakéšaty a doplňky jako kabelky, klobouky a šperky. Výraznou roli v módě hrály účesy. Typické bylo především tupírování z doby, které bylo dovršeno honosnými ozdobami jako byly modely lodí, ptačí pera, ovoce či šperky a stuhy.

 

 

 

Práce našich dětí byly v řádném termínu odeslány do Prahy.

 

Každopádně vám rozhodně doporučujeme návštěvu Národního pedagogického muzea a knihovny v Praze při příležitosti vaší návštěvy České republiky, ať už se jedná o stálé expozice, či právě konkrétně výstavu „Hurá do školy s Marií Terezií“, která bude přístupná od 21.2. do 31.12.2017 (samotná výstava oceněných prací potrvá od 10.5. do 15.9.2017).

 


NÁRODNÍ PEDAGOGICKÉ MUZEUM A KNIHOVNA JANA ÁMOSE KOMENSKÉHO v Praze

 

Muzeum patří mezi nejstarší muzea v České republice (vzniklo v r. 1892).

Je významným badatelským centrem s celostátním dosahem orientovaným na dějiny českého školství, pedagogiky, učitelstva a vzdělanosti v návaznosti na život, dílo a odkaz J. A. Komenského; věnuje se rovněž dokumentaci těchto oborů. Je jediným českým pedagogickým muzeem, které se na centrální úrovni komplexně zabývá dějinami školství, učitelstva a vzdělanosti.

Rovněž prezentuje současné školství v historickém kontextu a pomáhá budovat prestiž českého školství a jeho pracovníků před veřejností doma i v zahraničí. Zároveň zdůrazňuje historickou roli studentů a pedagogů ve vzdělávání.

Detailní informace o muzeu najdete na jeho webových stránkách:

http://npmk.cz/npmk

 

 

 

 

Pro naše fanoušky tu máme krásnou zprávu!

V rámci projektu “Po stopách Marie Terezie v Miláně” se naši školáci zúčastnili výtvarné soutěže vyhlášené Národním pedagogickým muzeem Jana Ámose Komenského v Praze -  „Za časů české královny Marie Terezie“. A s úspěchem!

Jak mi sdělila paní ředitelka muzea  PhDr. Markéta Pánková, práce dětí ČŠM byly velmi zajímavé a zejména z nich bylo cítit velké zaujetí pro téma soutěže.  Výběrová komise soutěže proto ocenila práce našich dětí  “Cenou ředitelky Národního pedagogického muzea pro krajanské školy”.

Ocenění práce našich dětí si všichni velice vážíme.

Děkujeme!!!

21. dubna 2017

Soňa Alfieri

 

23.května 2017 - slavnostní předání cen výtvarné soutěže „Za časů české královny Marie Terezie“

 

S velikou radostí vám mohu oznámit, že jsem v úterý 23.května  2017 z rukou paní ředitelky Národního pedagogického muzea a knihovny Jana Ámose Komenského v Praze PhDr. Markéty Pánkové a za přítomnosti  RNDr. Zuzany Matuškové, náměstkyně pro řízení ekonomické sekce MŠMT , převzala speciální cenu ředitelky NPMK pro Českou školu Milán!

 

V rámci obsáhlejšího projektu PO STOPÁCH MARIE TEREZIE V MILÁNĚ pro děti školního věku, se Česká škola Milán zúčastnila také výtvarné soutěže „Za časů české královny Marie Terezie“, kterou u příležitosti 300. výročí narození Marie Terezie vyhlásilo právě Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského. Soutěž byla určena pro děti od 6 do 19 let a osobní záštitu nad ní převzala ministryně školství, mládeže a tělovýchovy Mgr. Kateřina Valachová.

 

Do soutěže byly vybrány a zaslány práce těchto dětí:

 

 

 

Matteo                F. : Vše, co vím o Marii Terezii v Miláně (kresba a koláž)

Umberto  C. : Hrad Sforzesco v Miláně (kresba a koláž)

Teresa P. : Hrad Sforzesco jako kasárna vojáků Marie Terezie (kresba a koláž)

Maria C. : Hrad Sforzescojako kasárna vojáků Marie Terezie (kresba a koláž)

Anna M. : Marie Terezie (kresba a koláž)

Francesca C. : Ze života Marie Terezie (kresba a koláž)

Adrian T. : Miláno a hrad Sforzesco v době Marie Terezie (kresba a koláž)

Sophia P. : Divadlo La Scala (kresba a koláž)

David A. : Marie Terezie v růžových zahradách hradního parku v Miláně (kresba a koláž)

 

 

 

Marie Terezie byla rozhodně velice zajímavou osobností - na svou dobu nebývale emancipovaná, vzdělaná a velice silná, energická, rozhodná a odvážná žena, která bezpochybně dokázala veliké věcí. Byla jedinou panovnicí-ženou na českém trůně a ač byly v té době české země pod habsburskou nadvládou, nedá se jí upřít, že se jí podařilo vytvořit moderní centralizovaný stát plně přizpůsobený osvíceneckému století. Za vlády Marie Terezie došlo k významným reformám v soudnictví, finančnictví a školství, k celním úpravám, k zakládání manufaktur a k rozvoji průmyslové výroby. Budovaly se nové cesty, zlepšovalo poštovní spojení, byla zavedena jednotná soustava měr a vah, jednotná měna.

 

Pro nás a náš projekt bylo nesmírně zajímavé, že tato žena a doba tvořily jakýsi pomyslný most, který spojoval Čechy a Itálii. I proto bylo pro děti natolik zajímavé nejen se naučit něco z českých dějin i o ní samé, ale také objevovat její stopy právě zde v Miláně.

 

(O celém projektu si můžete přečíst zde: https://www.czassoc-milano.org/česká-škola-milán/po-stopách-marie-terezie-v-miláně/ )

 

 

 

Dovolte mi proto srdečně pogratulovat a poděkovat především všem dětem, které se výtvarné soutěže zúčastnily!!

 

Zásluhy na úspěchu patří rovněž  historičce umění Hance Křenkové, která spolu s paní učitelkou Janou Schulzovou partecipaci ČŠM na výtvarné soutěži připravila.

 

Ale současně i všem těm, kdo se nadchli pro můj nápad a po stopách Marie Terezie se vydali:

 

kromě dětí z první, druhé a smíšené třídy také hlavně pedagogům Janě Schulzové a Janu Burkhardtovi.

 

24.května 2017

 

Soňa Alfieri

 


publikováno o akci ...


LITERÁRNÍ WORKSHOP SE SPISOVATELKOU VERONIKOU VÁLKOVOU

ČESKÁ ŠKOLA MILÁN - 18.3.2017, TÉMA: MARIE TEREZIE

 

V sobotu 18.března 2017 jsme v Miláně přivítali spisovatelku Veroniku Válkovou, která si pro děti připravila workshop právě na téma Marie Terezie.

 

Paní spisovatelka  je autorkou mnoha knížek pro děti a připravuje též učebnice dějepisu, který spolu s latinou sama i vyučuje. Pro naše potřeby jsme si vybrali knihu o Marii Terezii z  její edice Kouzelný atlas putování časem (nakladatelství Grada).

 

Veronika Válková si pro naše děti připravila bohatý program. Nejdříve dětem četla ukázku z knihy Marie Terezie – Tajnosti císařských komnat. Děti tak měly možnost poznat Báru, úplně obyčejnou holku, co chodí do šesté třídy a kromě toho i na klavír, francoužštinu a také gymnastiku. To, co ji dělá výjimečnou je kouzelný atlas, který našla na staré půdě a který ji přenáší dominulosti. No řekněte, nelíbilo by se vám cestovat v čase a mít tak možnost nakouknout do historie, něco nového se naučit a ještě přitom prožít zajímavá dobrodružství? A to se tak trochu poštěstí každému, kdo má co do činění s Bárou.

 

Kromě autorského čtení děti dostaly příležitost rozšířit si zábavnou formou hry slovní zásobu a nechyběla ani vědomostní soutěž, kdy děti vytvořily skupiny a plnily jednotlivé úkoly potřebné k získání tajné šifry.

 

Děti si všechny aktivity velmi užívaly, ale největší sympatie získala paní spisovatelka, když je naučila jednoduchým způsobem namalovat kočku. Ano, černou kočku Barču s bílými tlapkami, která je také hrdinkou jejích knih, protože hned od prvního okamžiku, kdy ji Bára spolu s atlasem našla na půdě starého domu, bylo nade vše jasné, že má s tím kouzelným atlasem bezpochyby něco společného.

 

Děkujeme paní spisovatelce Veronice Válkové za velmi příjemné a přínosné dopoledne strávené společně v České škole Milán a těšíme se na její další knížky!

 

 

Bářiny příběhy už jsou tak oblíbené, že nejen získaly "čtenářskou zkratku" a říká se jim Bárovky, ale používají se na základních školách ke společnému čtení i ke zpestření hodin vlastivědy.

A protože Česká škola Milán všemožně podporuje dětské čtenářství, zejména v českém jazyce a současně i zájem dětí o historii, a to nejen českou, české děti v Miláně dostaly příležitost si knihy paní spisovatelky Veroniky Válkové (i s jejím věnováním) objednat dle ryze  vlastního výběru.

 

Děkujeme tímto nakladatelství Grada, které vydává kvalitní literaturu pro poučení i zábavu a které nám vyšlo maximálně vstříc a speciální poděkování pak patří paní Mgr. Ludmile Unčovské z odborné redakce české literatury pro děti i dospělé, která se hlavní mírou zasloužila o to, aby se balík knížek k milánským dětem dostal.