45. ROČNÍK MEZINÁRODNÍ DĚTSKÉ VÝTVARNÉ VÝSTAVY LIDICE 2017

Téma: CESTOVÁNÍ – TAK TROCHU JINÁ CESTA – CESTA MÝCH SNŮ

Co je to cesta?

Známe cesty prašné i cesty neviditelné, schované uvnitř nás.

Tak i tak, cesta je objevování.

Cestujeme, abychom zjistili kam opravdu patříme.  A to pro naše krajany zde – velké, ale hlavně ty malé - platí víc než pro kohokoliv jiného.

My krajané, žijící trvale či alespoň dlouhodobě v zahraničí, žijeme ve velmi specifické realitě, žijeme život na cestách. Máme  domovy dva. Děti, které frekventují naší školu, pochází v naprosté většíně případů ze smíšených česko-italských manželství. Naším cílem je nejen udržovat a podporovat u našich dětí užívání českého jazyka, ale také přirozeně posilovat jejich vědomí o českých kořenech. Uvnitř naší soudržné krajanské komunity, v níž jsou právě rodiny s dětmi tím nejpevnějším kohézním článkem, opravdovým tepajícím srdcem komunity, sdílíme naše životní cesty a rozcestí.

Pod vedením historičky umění Mgr. Hany Křenkové a Zuzany Pernicové, v rámci přípravy účasti na 45. ročníku Mezinárodní dětské výtvarné výstavy LIDICE 2017, se v půlce února děti České školy Milán společně vydaly na cestu, CESTU SVÝCH SNŮ, CESTU ZA SNY.

A ač to nebylo naším záměrem, neboť dětem byla dána absolutní svoboda uměleckého vyjádření v zájmu zachování originality tvorby, není náhodou, že v mnoha případech se děti vydaly za svými sny právě do České republiky.

Soňa Alfieri , ředitelka ČŠM

20.února 2017

Než jsme se pustili do kreslení, otevřeli jsme si společně knihu „Cesta podél řeky Pád“. A protože kniha nemá žádný psaný text, bylo třeba číst očima. Podle akvarelových ilustrací jsme si převyprávěli příběh „O malíři a tygrovi“: … V létě přijel k řece cirkus, ze kterého utekl tygr. Vypravil se na svou první svobodnou cestu podél řeky. Mezi olšemi na břehu potkal malíře, který tu „lovil“ pohledy na zapadající slunce. Tomu se teď ale naskytla jedinečná příležitost. Mohl namalovat opravdového tygra! Obraz měl velký úspěch. Malíř si za získané peníze splnil svůj velký sen a vydal se na cestu balónem. 

Letět balónem, nebyla jen touha pana malíře, ale i některé děti by se rády na takovou cestu vydaly. Balón jako možný dopravní prostředek se proto objevuje v některých dětských kresbách. Děti nakreslily svá oblíbená místa, kam se rády vrací. Často se tato nacházejí v České republice. Chaty a chalupy u lesa, horský vodopád nebo cyklistické stezky v lese vystřídaly vesnice a město s vysokou vstupní branou. Nechybělo moře plné ryb ani pohled na krajinu z výšky, viděnou přímo z paluby balónu.

Hana Křenková

(Použitá kniha: Fiume lento - Un viaggio lungo il Po; autor (ilustrátor) Alessandro Sanna)