AČ LECKDY NENÍ JEDNODUCHÁ, MY SE GRAMATIKY NEBOJÍME!

Poslední sobotu jsme byli opět v plné sestavě. Honzík si samostatně vypracovával cvičení, kde se pokusil určovat kategorie podstatných jmen-včetně životnosti, neživotnosti a také všech rodů! Výsledky byly ohromující. Našli jsme společně dvě chyby, které ale Honzík hned v zápětí správně opravil. Také došlo na kontrolu domácích úkolů Marušky a Kubíka. Když Honzík vypracovával samostatný úkol, vysvětlili jsme si funkci příslovečných určení a doplňku. Práce to byla nelehká, ale starší žáci okamžitě ukázali, že se žádné těžké látky nebojí. Poté jsme opět hodinu sjednotili. Vysvětlili jsme si rozdíl mezi větou jednoduchou, souvětím souřadném a podřadném. Vypsali jsme si společně spojky souřadicí a podřadicí. Příští hodinu se totiž pustíme do poměrů souvětí podřadných a do vztahů vedlejších vět!

Honzík se pomalu začne věnovat shodě podmětu s přísudkem.

Eva Humeňanská

RUSALKA V KOMORNÍM SLOŽENÍ

Tak trochu komorní hodinu jsme si užili pouze s přítomnými Umbertem a Evičkou. Hned na úvod hodiny jsme se domluvili, že si pořádně pohrajeme s vyjmenovanými slovy. Sestavování slov za sebou jim šlo bez velkých problémů. Zábavný pracovní list jsme zakončili hrou Bingo, kterou žáci mají velmi rádi. Opět jsem použila prvky z hudební výchovy a seznámila tak třeťáky s operou od Antonína Dvořáka. Na pracovním listě totiž našli libreto k Rusalce a po zbytek hodiny jsme s tímto textem pracovali. Zopakovali jsme si podstatná jména a slovesa a naučili jsme se, co se určuje u podstatných jmen. První zastávkou byl rod - mužský, ženský a střední. Společně jsme využili interaktivni tabuli. Hodina byla opakovací a každý si proto zkusil mini test na vyjmenovaná slova. Nesměla chybět ani oblíbená hra Šibenice a s ní spojené hledání slov příbuzných. Příští, tedy první hodinu nového pololetí začneme pěkně zostra!

Míša Skálová

MOJE PRVNÍ PROTIKLADY

S našimi nejmenšími jsme si zopakovali protiklady, které jsme se již učili předešlou hodinu. Některé jsme si tentokrát mohli vyzkoušet i hmatem : měkké - tvrdé, jemné - hrubé... Pak jsme se vrhli na procvičování jemné motoriky: vytvářeli jsme chrastítka z plastové či skleněné láhne plněním kamínky, fazolemií, semínky aj. Chrastítka jsme si nakonec ozdobili barevnými papíry a kdo chtěl mohl si to své podle sebe i vymalovat. 

A hned v druhé části našeho vyučování jsme je použili při zkoušce rytmu a zároveň narozeného ukázání protikladu : rychlý - pomalý. S flétnami jsme opět pokročili -rytmus nám jde již mnohem lépe, stejně jako i držení. Některé z dětí již skvěle zvládají i úchop a perfektní pískání. 

Všichni zúčastnění byli ale velmi šikovní a proto byli po zásluze nakonec odměněni menší hračkou.

Veronika Truhlářová

U STARŠÍCH PŘEDŠKOLÁKŮ - SKORO JAKO NA OLYMPIÁDĚ!

Na poslední hodinu pololetí jsem dětem slibovala povídání o zimě a hlavně o zimních sportech. 

A protože sliby se mají plnit, dnes jsme si vyprávěli o přírodě a o zvířátkách, jak žijí a co dělají v chladných měsících;  jelikož ale za okny bylo spíše předjaří, spokojili jsme se s obrázky v učebnici prvouky. 

Hrou na mrazíky jsme přirozeně oddechově oddělili první část hodiny od druhé. A ta byla podle slibu věnována zimním sportům! Na začátek jsme si dali (grafomotorické) závody na saních - žlutých, zelených, modrých a červených! Svištělo to ze startu až do cíle a časy závodníků byly přímo skvostné! Nehodnotil se však jen čas, šlo nám i o přesnost a koncentraci.

Přestávku před lyžařským zápolením jsme vyplnili hledáním rozdílů mezi dvěmi, na první pohled stejnými, obrázky sáňkařů. 

A pak už se jen lyžovalo! Každé z dětí vyrobilo roztomilého malého lyžaře,  schopného sjezdu i letu na lyžích! Ostatně: přesvědčte se (a třeba i inspirujte) na fotodokumentaci z naší hodiny!

Tak a kdoví, co zajímavého zase podnikneme příště..?! ;)

Jana Schulzová

HYCHYKYRYDYTYNY... ŽIŠIČIŘICIJIDITINI...

Na rozjezd jsme si s druháky dali tradiční úvodní básničku a směnili vzorně vypracované úkoly za opravené. 

Následně jsme se vrhli na opakování a procvičování látky z minulé hodiny: dělení hlásek na samohlásky a souhlásky, rozeznávání hlásek, dvojhlásek... Seznámili jsme také se zapeklitými slabikotvornými R, L a M. 

Nově jsme se naučili hlásky značit a tabule se za chvíli jen hemžila křížky a kolečky a křížky v kolečku...! 

Pozornost jsme museli věnovat délce samohlásek – žáci to procvičovali v učebnici i křídou na tabuli. Už víme, že chůdy nejsou chudý, bílá není bila, rada není ráda a tak dále. 

A kdo by tvrdil, že s měkkými a tvrdými skupinami není zábava, měl přijít k nám! Hádanky, na které je správná odpověď bezchybně napsaná ŠIŠKA, TICHO NEBO KYSELÁ, se dětem opravdu zalíbila! 

Už od minula se mezi žádané aktivity dostala hra Země - město, tentokrát na skoro profesionálních formulářích! Mamut, mramor nebo Miláno, to pro nás byla hračka! 

Druhá část hodiny byla věnována slovní zásobě k tématu zdraví a lidské tělo. Zacvičili jsme si s Hlava, ramena, kolena, palce a přečetli si básničku o "rýbě" a textík o bacilech. 

A protože všichni věděli, že k tématu zdraví  nutně patří i sport,  sportovali jsme - s vlastnoručně vyrobenými lyžaři, které si děti doslova zamilovaly!

Jana Schulzová

NA HUDEBNÍ VLNĚ

S našimi šikovnými skoroškoláky jsme si sobotní školičku velice užili. Na začátku hodiny jsme opakovali písničku Bude zima bude mráz, kterou jsme zrytmizovali pomoci Orffových hudebních nástrojů. Každý už teď ví, jak se hudební nástroj jmenuje a hlavně jak se správně drží. Po hudebním úvodu jsme vyluštili cestu v bludišti a nakreslili sněhulákovi chybějící části jeho těla. Všichni správně našli rozdíly - co na obrázku chybí a co ne. U svačinky jsme měli hudební kulisu: byla jí skladba od Antonína Dvořáka - Humoreska a všichni na konci odpověděli správně na kvizové otázky. Rozhodla jsem se zapojit více pohybově-hudební činnosti a začali jsme hudební klasikou. Po svačince jsme si vyrobili sněhuláky z našich prstíků a procvičili písmenka na interaktivní tabuli. Další hra, které žáky bavila byla na rozvoj zrakového vnímání – hráli jsme za pomoci interaktivní tabula a práci s ní všichni žáci ovládají bez potíží. Nakonec jsme si ještě zazpívali a rozloučili se v pohodové atmosféře. Už se rozhodně těším na příští pololetí!

Míša Skálová

PLNOU PAROU VPŘED!

Krásný nový rok všem! Čeká nás plno práce a plno zábavy.  Naše třída má opravdu veliký potenciál a každý jedinec v něčem vyniká - ať v muzice či pracovní výchově nebo svými výtvarnými schopnostmi.

Děti jsou všechny opravdu velmi nadané a proto se budeme druhou polovinu roku cíleně věnovat jak rozvíjení českého jazyku – t.j. slovní zásobě a pochopení , tak i našim, tolik oblíbeným, flétničkám.  Děti ode mne dostaly pracovní sešity, se kterými budou od této chvíle pracovat. Čekají nás i nové pěkné stolní hry. Už se všichni na další společný růst těšíme!

Veronika Truhlářová

DVOJE VÁNOCE, TO JE ALE SKVĚLÉ!

První sobota v novém roce se nesla pro 0.-1.ročník v pohodovém duchu. Děti vyprávěly zážitky z vánočních prázdnin a zjistila jsem, že mít jedny Vánoce v Itálii a jedny v Čechách, neni vůbec špatné! Procvičili jsme si prstíky v grafomotorickém cvičení a zapojili jsme i naše zrakové vnímání. Naučili jsme se písničku Bude zima, bude mráz a zatančili si jako ptáčci. Po sváčince jsme si namalovali a barvičkami vyzdobili rukavici a zahráli si na interaktivní tabuli na lyžaře. Říkáte, že to není možné? Děti jsou ve využití nových technologií velmi nápadité, věřte mi! Zopakovali jsme si ale také všechna dosud probraná písmenka.

Míša Skálová

PRÁCE S CHYBOU

Bohužel 3.ročnik byl tentokrát díky virům a bacilům v silném oslabení. Anička, Pepinka i David si tak znovu procvičili již známá vyjmenovaná slova a musím je opravdu pochválit. U pracovních listů došlo i na didaktické hry a seznámili jsme se i s ohebnými a neohebnými slovními druhy. I třeťáci si vyrobili zimní čepici a kreativita každého z nich byla rozmanitá. Nakonec přišla řada na naši interaktivni tabuli a procvičování nových vyjmenovaných slov – tentokrát po M. Líbí se mi na mojí třídě, že umí pracovat s chybou. Ostatní dokážou chybujícímu vysvětlit a společně se obero ke správnému řešeni - téměř mě tak ve výuce nahradí! V článku z učebnice jsme si přečetli o tenisu a díky doplňujícím otázkám jsem zjistila, jak dobře textu porozuměli.

Míša Skálová

MÁME ZA SEBOU PRVNÍ LETOŠNÍ ŠKOLIČKU STARŠÍCH PŘEDŠKOLÁKŮ! 

Ačkoli jsme se na dvouhodinovce sešli jen tři, dva žáci a paní učitelka, o zábavu jsme se dostatečně postarali! 

Povídali jsme si o nedávno proběhlých Vánocích, o tom, kde jsme je strávili, o dárcích, které jsme našli pod stromečkem. Při popisu a kresbě hraček jsme si vlastně i procvičili budoucí sloh - popis. 

Vyprávěli jsme si o zimním počasí, o oblečení, vhodném pro toto roční období. Za pomoci šablon, čtvrtky, barevných papírů, nůžek a lepidla jsme šálu, čepici a rukavice sami "upletli". Přesnost vybarvování jsme na jedničku prověřili  omalovánkami zimního oblečení. 

V zimě se obvykle staví sněhulák...

Letos ale moc chladno není, tak jsme se rozhodli sněhuláka bořit. A hra podobná kuželkám (trefování na cíl) byla na světě! 

Nakonec jsme ještě na papíře stihli zasněžit zimní krajinu a pak zbyl čas jen na rozloučení se a na odměnu v podobě - už tradičního - korálkového zvířátka!

Jana Schulzová

LUXUS KOMORNÍ SOBOTY

Povánoční sobota byla velice komorní. Kuba a Maruška se nemohli zúčastnit vyučování, ale to nás s Honzíkem v naší pilné práci neodradilo! Měli jsme tím pádem více času prohloubit znalosti, které se týkají vzorů podstatných jmen. Tuto sobotu jsme společně zopakovali vzory rodu středního a ženského. Dále jsme si vysvětlili to nejtěžší. Jak se vlastně užívají vzory rodu mužského? Jaký je rozdíl mezi užíváním vzorů muž a soudce? Jak poznám životnost a neživotnost? Proč je vůbec skloňování podle vzorů tak důležité? Na to všechno jsme si 13.1. odpověděli. Výuku jsme propojili i s vyjmenovanými slovy, abychom neusnuli na vavřínech!

Eva Humeňanská

PRVNÍ LETOŠNÍ ZVONĚNÍ PRO DRUHÁKY 

O čem jiném bychom si povídali, když ne o Vánocích! Dozvěděli jsme se, kdo kde strávil vánoční prázdniny a co hezkého mu nadělil Ježíšek. Úvodní konverzaci jsme hladce spojili se slohovým útvarem popis věci, tedy vánočního dárku. V učebnici jsme si o tom přečetli na straně 8 (druhého dílu).  

Podstatnou část hodiny jsme věnovali hláskám, jejich dělení, samohláskám, souhláskám, dvojhláskám, českým specifikům (CH, Ř, Ú/Ů...)...  Tomu se ostatně budeme věnovat i po celý zbytek školního roku! 

Tuto  sobotu  jsme  také  poodkryli tajemství psaní I a Y, dělení  souhlásek na měkké, tvrdé a obojetné! Vyrobili jsme si pro to rovněž užitečnou pomůcku! 

Naučili jsme se také něco  o psaní u, ú a ů a hned to za pomoci kartiček na jedničku procvičili! 

Shrnutí výše uvedeného je v učebnici na straně 29, 30 31 a 33.

Na závěr hodiny jsme pracovali s mapou ČR a poučili se o psaní velkých písmen v názvu obce, hory a řeky. A jak si to nejlépe procvičit? Přece hrou "jméno - město - věc - zvíře". Hra se všem líbila a zase si ji brzy zahrajeme!

Jana Schulzová

VÁNOČNÍ ZDOBENÍ STROMEČKU

S našimi nejmenšími jsme se pustili do vlastního vánočního stromku.  A z čeho vlastně byl?  To byste se divili.  Z ruliček toaletního papíru! Byla to opravdu těžká práce,  ale naši šikulové se jí zhostili skvěle. Děti si vyzkoušely práci se štětcem a temperami a s lepidlem a šlo jim to výtečně.

Také jsme si přitom zopakovali barvy.  Opakování je totiž matka moudrosti.  Při hře na zvířátka jsme si pro změnu zaskákali,  zakvákali,  zamňoukali a zaštěkali.  S flétničkami jsme si nakonec zapískali a zkusili udržet rytmus podle dirigenta.  Vánoční hodina stála za to.  Děkuji všem!

Veronika Truhlářová

VÁNOCE JSOU SVÁTKY KLIDU, NEZKOUŠEJTE NAŠI TŘÍDU!

Předvánoční hodina s druháky nebyla opravdu ve znamení zkoušení, ale proběhla ve vánoční atmosféře s kapkou nového učiva. 

Zopakovali jsme látku z minulé hodiny - antonyma, synonyma, slova mnohovýznamová i citově zabarvená. 

Dostatečný čas jsme věnovali českým vánočním tradicím, a to ve speciálně k tomu zhotoveném pracovním listu. Zahráli a zazpívali jsme si písničky Vánoce, Vánoce přicházejí a Rolničky. Největší úspěch měl pochopitelně triangl... 

Novým tématem bylo vysvětlení slov nadřazených, podřazených a souřadných, rovněž na pracovním listu. 

Nové vědomosti i 4.pád jsme procvičili při scénkách "nakupování" - v cukrárně, v drogerii, v pekárně.. tam všude jsme utráceli. 

Přečetli jsme si společně z čítanky příběh očekávání Vánoc.

Ale jaké by to byly Vánoce bez přáníčka? To jsme nemohli dopustit! Děti zhotovily nádherná trojrozměrná přání a na ně napsaly svá přání. 

A protože jsou  i druháci nadšenci pro tvoření, vyrobili si i oni svítící sněhuláky. 

Tak šťastné a veselé a krásný nový rok!

Jana Schulzová

VÁNOCE, VÁNOCE PŘICHÁZEJÍ … ANEB POSLEDNÍ LETOŠNÍ HODINA SE STARŠÍMI PŘEDŠKOLÁKY

Po úvodní básničce na přivítanou jsme se ihned vrhnuli na vánoční hodinu. Za pomoci obrázků a také pracovního listu jsme nakoukli, jak vlastně takové tradiční české Vánoce vypadají. Děti povídaly o svých stromcích doma a o tradicích. 

Grafomotoriku si pak procvičily při vybarvování obrázků vánočních ozdob. 

Naši třídou se samozřejmě linuly vánoční melodie - hráli jsme na různé hudební nástroje a zpívali s obrázky písně Vánoce, Vánoce přicházejí a Rolničky. 

Přečetli jsme si příběh s motivem narození Ježíška a výtvarničili jsme tentokrát o sto šest! Výsledkem jsou sněhuláci "svítí, ale nepálí" a papírová svíčka na větvičce. 

Co zbývá dodat? Šťastné a veselé a co nejlepší nový rok!

Jana Schulzová

KAPR … NA ZELENO!

Prvňáčci i žáci nultého ročníku prožili předvánoční lekci ve velmi pohodové sváteční atmosféře. Seznámili jsme se s vánočními koledami, zazpívali jsme si a naučili se také několik pořekadel a říkanek. Vyrobili jsme si česko-italského kapra z těstovin a nabarvili ho na zeleno. Grafomotorické okénko a čas vyhrazený pro rozvoj komunikace nám pomohli rozlousknout jedno vánoční překvapení. K svačince nám maminka Nikoly donesla skvělé vánoční cukroví a tak jsme si společně krásně užili předvánoční čas.

Míša Skálová

PŘEDVÁNOČNÍ LEKCE TŘEŤÁKŮ

Se třeťáky jsme zahájili hodinu s hudebními nástroji, v předvánoční lekci zpívání koled nesmělo chybět! Jelikož 3.ročník je ale ze studijního hlediska poměrně náročný, muselo dojít i na učení – jako vždy jsme ale upřednostnili hravou formu. V pracovním listu žáci “lovili” vyjmenovaná slova a jako již tradičně jsme využili práce s interaktivni tabuli k seznámení se s vyjmenovanými slovy po M. Nově jsme probrali podstatná jména a slovní druhy ohebné. V pracovních listech našli žáci také jedno malé překvapení! Závěrečnou část hodiny jsme věnovali rozvoji komunikace – při odlehčeném vypravování jsme se dozvěděli i některé nečekané zajímavosti o Vánocích v jednotlivých rodinách – rozesmál mě třeba příklad božíhodového jídelníčku: řízek k obědu, husa k večeři. :)

Míša Skálová

ANI PŘED VÁNOCI NEPOLEVUJEME!

Na začátku hodiny jsme si přiblížili, co bude náplní učiva. S Kubou a Maruškou jsme zkontrolovali domácí úkol a mezitím si Honzík v samostatné práci upevňoval znalosti z předešlé hodiny. Po zkontrolování všech úkolů se Kubík A Maruška stali opět učiteli. Tentokrát se Honzíkovi pokusili nastínit princip užívání vzorů podstatných jmen rodu ženského. Společně si zkusili několik cvičení a Honzík poté pracoval sám. Přešli jsme s M. a K. opět k syntaxi. Vysvětlili jsme si funkci větných členů- předmětu a přívlastku. Jakou plní funkci, který větný člen rozvíjí apod. Na konci hodiny jsme shrnuli veškeré informace a jako vždy jsme si po zvonění zahráli naše oblíbené: "město, jméno, zvíře, věc!" Vždy si jej ale cestinarsky vylepšíme. Přidáváme ještě slovesa, podstatná jména a přídavná jména!

Úkol na sobotní hodinu splnili druháci na jedničku s mnoha hvězdičkami! Ze čtyř obrázků vymysleli a napsali opravdický příběh, který měl hlavu, patu i zápletku! 

Největší část hodiny jsme věnovali objasňování a procvičování významu slov - synonym, antonym, vícevýznamových slov i těch citově zabarvených. 

Dále jsme zkoušeli popisovat kamarády podle obrázku i plyšové hračky. 

Druhou část hodiny jsme zasvětili slovní zásobě týkající se roku, měsíců, týdne, oslav během roku. A tak jsme se dostali až k trojici Mikuláš, čert a anděl. S velkým nadšením si jednoho létacího krajkového anděla děti i vyrobily.  

Také jsme se teoreticky připravili na napsání stručného psaní kamarádům v jedné škole v ČR.

Jana Schulzová

Sobotní hodinu jsme zahájili akční hrou na lepidlo, přičemž jsme si zopakovali slovní zásobu lidské tělo. 

Podstatnou část vyměřeného času jsme věnovali oslavám během roku - narozeniny, Velikonoce, Vánoce a samozřejmě Mikuláše. Krásně jsme navázali skládankou puzzle Mikuláše. Děti v okamžiku namalovaly i strašidelné čerty. 

Následovaly básničky s mikulášskou tématikou, z nichž jednu jsme dokonce zpívali na melodii Skákal pes. 

Tečkou za hodinou byla tvorba krajkového anděla.

Jana Schulzová

V celém bloku jsme si procvičili naše smysly. Začali jsme s Kimovou hrou na rozvoj zraku, poté přišla hra, kdy žáci čichali k nejrůznějším pytlíčkům. Uvnitř se nacházela káva, skořice, kmín či citronová kůra. Po pohybové chvilce a písničce Hlava ramena palce byla svačinka a pokračovali jsme v hmatové soutěži, kde děti objevovaly písmenka a vymýšlely slova. Další aktivitou bylo sluchové pexeso a rozpoznávání nejrůznějších zvuků žáky opravdu bavilo. Čas na vystačil na sepsání vánočního dopisu a vybrání obrázků pro ZŠ Louňovice. Prvňáčci pokračují ve slabikáři každý svým individuálním tempem. Hodinu jsme zakončili krásným vystoupením pana kytaristy Lukáše Sommera, který navštívil naši školu. Těším se na vánoční lekci. Vítám do naše týmu další nové žáčky a doufám, že se bude libit.

Míša Skálová

Nejprve musím napsat pochvalu (rodičům i dětem) za domácí přípravu a učení se vyjmenovaných slov! S žáky jsme procvicili vyjm.slova po B, zahráli jsme si hru Bingo a pustili retro písničky od Dády Patrasové, která nazpívala písničky na všechna vyjm.slova. Seznámili jsme se s vyjm.slovy po L a všichni spolupracovali na interaktivni tabuli. Práce s technologiemi žáky baví a zapojuji je do hodiny často. Napsali jsme dopis do přátelské školy Louňovice o italských zvycích na Vánoce a všichni jsme udělali hromadnou fotku. Mám radost, že děti práce baví a motivuje jako mne.

 Míša Skálová

Mikulášskou a předvánoční hodinu s našimi nejmenšími jsme započali tradičně našim pozdravem ( básničkou ), děti ji již skvěle umí a krásně ji samy odříkaly. Hned jsme se vrhli na výrobu vánočních ozdob. Technikou lepení jemně nastříhaných kroužků z totalitního papíru jsme procvičili jemnou motoriku. Ozdoby jsme pak nazdobili třpytkami. Děti i maminky se moc bavily. Při vyrábění jsme si také povidali o Mikulášovi, čertovi a andělovi. Poté jsme si procvičili barvičky, jako vždy formou naší hry s míčem. Po svačině jsme si vyrobili anděla, z již připravených nastříhaných částí, které děti musely zkomponovat dohromady. Vyrobené andílky mohou děti použít jako jmenovku na dárek. 

Jelikož nám první lepení zabralo mnoho času a i maminky s dětmi, které k nám ještě nechodí, ale přišly se podívat v rámci dne otevřených dveří, si tuto techniku chtěli vyzkoušet ( mimochodem dětem se ozdoby moc povedly  a i maminky byli nadšené z čeho všeho se dají vyrobit krásné ozdoby!) zbylo nám nakonec už jenom pár závěrečných minut na flétnu. Ale zopakovali jsme si jak držení flétny, tak techniku foukání a zkusili jsme si dokonce i jeden nový tón. Děti se také dozvěděly, co jsou to houslový klíč a noty. 

Chválím všechny děti přítomné na hodině, jelikož jsou velmi nadšené, zvlášť když přijde čas flétniček!

Veronika Truhlářová

Zatímco probíhala normální výuka, ve škole se chystalo i jedno veliké překvapení.  Oslavy svátku svatého Martina jsme si prostě nemohli nechat ujít a proto mezi nás zavítal sám Martin na bílém koni.

Objel všechny třídy, aby svolal děti i dospělé do vstupní místnosti. Tam jsme si povídali o tom, kdo to svatý Martin byl, kdy a kde žil, proč se stal svatým. Martin, když – sedíc na svém oři - uviděl u dveří sedět zbídačenou promrzlou žebračku, neváhal a nemajíc ničeho jiného, čím by jí mohl pomoci, aspoň rozetnul mečem svůj červený plášť a podělil se o něj!

Probrali jsme také, jakým způsobem tento den tradičně oslavujeme v Čechách a proč se říká a co to znamená, že Martin jezdí na bílém koni. Děti už spoustu věcí věděly a Anička nám třeba vyprávěla hned dvě legendy, které vysvětlují, proč je jedním z chodů svatomartinské hostiny právě pečená husa. Ta skutečná nechyběla ani na svátečně prostřeném stole a spolu s ní i houskové knedlíky, červené zelí, svatomartinské víno (které jsme našim malým nezletilcům v lahvích nahradili přírodní šťávou z lesních plodů) a svatomartinské ořechové rohlíčky.

Zatímco na pečené husičce si při obědě pochutnali naši pedagogové (jakožto poděkování za všechno, co pro naši školu dělají), děti dostaly možnost ochutnat ořechové svatomartinské rohlíčky, které upekla maminka naší žačky Sárinky a proudem teklo i, již zmiňované, víno. Ale to nebylo poslední překvapení, které na děti čekalo! Každý žák dostal od Oly speciálního perníkového koníka s bílou glazurou! Maminky obdivovaly jeho krásu, spousta dětí nevydržela a pustila se hned do ochutnávání!

Třetí ročník začal vyučování kontrolou domácích úkolů, kde, nutno říci, úplně všichni zazářili a měli vše splněno - za to je moc chválím! Vzhledem k návštěvě Martina, který k nám do školy opravdu přijel na bílém koni a se kterým se děti seznámily ještě před začátkem hodiny, zabrouzdali jsme ještě jednou k zajímavostem o sv. Martinovi a vysvětlili jsme si také, co je to pranostika. Dvě pranostiky si žáci hned zapsali do svých sešitů. Dokonce jim byla umožněna malá ochutnávka svatomartinské husy s knedlikem a zelím.

Poté jsme si opakovali  dě,tě,ně  a pracovali s  učebnicí a s pracovním sešitem. Po krátké hudební vsuvce, kdy jsme si zazpívali písničku od autorské dvojice Uhlíř/Svěrák Když se zamiluje kůň a vyhledali si v ní všechna podstatná jména, přišla pro nás další veliká a nesmírně důležitá kapitola. Vyjmenovaná slova!

Ta po B jsem nejdříve žákům přiblížila na interaktivní tabuli a vysvětlili jsme si podrobně, co každé slovo znamená a jaké máme slova příbuzná. Děti se ochotně zapojily do didaktických a pohybových her a spolupracovat ve skupinách jim nedělalo žádné potíže. Za odměnu jsme si nakonec zahráli hru šibenice adaptovanou na poznávání vyjmenovaných slov.

Důležitý úkol dostali tentokrát i rodiče: vyjmenovaná slova s třeťáky pilně procvičovat!!

Odpolední lekce nám utekla jako voda a žáci udělali spousty kvalitní práce - musím je opravdu moc a moc pochválit! Jen tak dál!

Míša Skálová

Čtvrtá česká školní sobota připadla na svátek svatého Martina, a tudíž bylo o nosné téma krásně postaráno. 

Po pravidelné úvodní básničce jsme se se staršími předškoláky vrhli na povídání o svatém Martinovi, jeho bílém koni, přinášejícím (alespoň tedy do Česka) první sníh, i rozetnutém plášti. Za pomoci obrázků jsme se nejprve ujišťovali, že víme, jak vypadají Martinovy atributy kůň a husa, abychom je posléze mohli vyrobit při výtvarné části hodiny. 

Na známou melodii písně Pec nám spadla, kterou jsme vyťukávali na dřívka,  jsme několikrát zpívali o svatém Martinovi, kterak přijíždí na bílém koníku. Ze čtvrtek se nám podařilo vyrobit krásné svatomartinské husy s dooranžova zbarveným zobákem a křídly připravenými ke vzlétnutí, aby neskončily na pekáči. S husami jsme si hráli i hru husy na útěku a zároveň si tak uvědomovali předložky na, pod, za... 

Svatý Martin bez koníka by byl asi smutným Martinem... Tak jsme mu jich vyrobili dokonce několik! 

Abychom se také trochu protáhli, hráli jsme hru na krále. V roli vládce, s opravdickou korunou na hlavě, kterého musí všichni poslouchat - tedy napodobovat, se každý vystřídal dokonce několikrát. 

Trochu času nám zbylo i na omalovánky s vitrážemi několika svatých, které si děti mohou domalovat doma. 

Pak už ale nebyl čas na nic.. A víte, proč? Protože nám vjel do třídy sám svatý Martin na bílém koni!!! Následovali jsme ho a spolu s ostatními dětmi a ještě jednou jsme si ještě názorně zopakovali všechno o tomto svátku. 

A jaké téma nás čeká příště? Nápovědou vám budiž, že se sejdeme jen pár dní před příchodem Mikuláše, čerta a anděla... 

Jana Schulzová

Hodinu jsme tentokrát zahájili vskutku pohádkově! S Martinem a jeho živým (!) bílým koněm, husou, zelím, knedlíkem a rohlíčky! Nevěříte? Podívejte se na dokumentující fotografie! 

Pohádkově jsme pokračovali i ve výuce-za domácí úkol měly děti totiž vymyslet věty oznamovací, přací, tázací a rozkazovací … vše s pohádkovou tématikou. Povedlo se jim to na jedničku!

Opět jsme se ve výuce věnovali pořadí vět v textu a pořadí slov ve větě. A pomohla nám tři prasátka ze stejnojmenného příběhu. Děti měly sestavit věty z nastříhaných slov a dovyprávět, jak to s nimi a s vlkem nakonec dopadlo. Opět na jedničku!

Dále jsme vypracovali pracovní list, kde bylo třeba opravit přeházená slova, jiná doplnit a zahrát si s rýmy na malé básníky.

Opakovali jsme téma věta a slovo i s učebnicí na straně 23 a 24. 

Ani druháci nechtěli zůstat bez výtvarné vsuvky, a tak jsme pekli … ehm, tedy vlastně vyráběli … svatomartinskou husu. 

Druhá část hodiny byla věnována čtení s porozuměním, vyprávění, svatým a pranostikám. Četli jsme  krátký pžíběh O kocouru a netopýru a výběr z nejznámějších pranostik. Společnost nám do konce hodiny dělali ještě někteří "kolegové" a "kolegyně" svatého Martina, jejichž podobizny si mohou děti doma dovybavit, a pohádky. Každý žák měl krátce a stručně vyprávět vylosovanou pohádku. 

V hodině nechyběla ani stylová svatomartinská písnička a shrnutí hodiny do vlastnoručně vyrobené barevné knihy. 

Na shledanou příště! 

Jana Schulzová

Naší svatomartinskou sobotní hodinu jsme jako vždy započali s našimi nejmenšími básničkou Dobrý den, kterou se učíme nazpaměť, abychom rozvázali naše jazýčky.

Zopakovali jsme si také, jaké pohyby a zvuky dělají různá zvířátka – a to včetně koníčka, kterého jsme si pak s dětmi vytvořili. Jednalo se o plastický výkres. Děti si vyzkoušelypojmenování a poté lepení různého materiálu: plastu, vlny, papíru.

 Pak následovalo krátké vyprávění o Svatém Martinovi a naučili jsme se o něm dokonce i kratinkou básničku.

 Vyzkoušeli jsme si s dětmi i jednoduché bludiště, kdy měli najít koníčkovi cestu do domečku. Děti ihned vše pochopily a  někdo cestu vymaloval jiný vylepil vytisknutými koníky. 

Jako vždy nesměla chybět ani hra  Barvy, kdy děti odpoví na otázky : jakou barvu má.....( travička, sníh, sluníčko atd.) a chytají přitom míč. Tato hra se velmi osvědčila pro rozšiřování slovní zásoby a musím s potěšením říci, že se dětem velmi líbí a každou hodinu si jí samy přejí hrát.

Zazpívali jsme si i krátkou písničku o Sv. Martinovi s klavírním doprovodem a ke konci hodiny jsme, jako vždy, věnovali naši chvilku flétničkám. Zopakovali si jak flétnu držíme , jak foukáme, první tóny a nezbytné vyčištění flétny po následném pískání, i tyto malé děti jsou již po několikaletém opakování schopni správného držení a mnozí z nich i správného pískání . Jelikož je dýchání při hře na flétnu důležité, vždy před hrou na tento nástroj procvičujeme toto dechové cvičení. Je velmi jednoduché a doporučuji rodičům jeho procvičování i doma: ústa jsou jemně vyšpulená, vzduch vyzkoušíme s rukou před ústy při lehkém vyslovení  "tsu, tsu,tsu".

Musím s potěšením říci, že tato třída je velmi nadaná a děti mají velkou snahu se učit. 

U mnohých vidím také velké zlepšení hlavně co se komunikace v českém jazyce týče.

Za svou třídu mohu jen říci, že jsou to samé skvělé a velmi šikovné děti. Jen tak dál!

Veronika Truhlářová

Během svatomartinského, sobotního vyučování jsme se věnovali hned několika jazykovým jevům. Zopakovali jsme si rozdíl mezi slovy nadřazenými a podřazenými. Upevnili jsme u starších žáků poznatky o slovesném vidu. Dále Maruška a Kubík převzali roli učitelů a pokusili se vysvětlit Honzíkovi gramatický jev bě, bje/pě/vě, vje. Maruška nám také v rámci samostatných žákovských projektů představila období Karla IV. Nakonec jsme jsme si rozdělili druhy přísudků, abychom se v příští hodině mohli už naplno věnovat stavbě věty!

Eva Humeňanská

Rozehřívačkou se pro naši třídu tentokrát stala pohybová básnička Dobrý den, kdy jsme si zacvičili protáhli svá těla i rozehřáli hlavinky tím, že jsme se naučili tuto krátkou básničku nazpaměť. Magické datum 11.11. děti zahájily příběhem o sv. Martinovi, jehož zpracování jsme si prohlédli na interaktivní tabuli. Navázali jsme básničkou Pět lištiček na rozhýbání prstíků, abychom mohli pomoci sv. Martinovi najít bílého koně v bludišti i dostat se přes různé překážky (grafomotorická cvičení). Zároveň jsme si procvičili správný úchop tužky a také horní a dolní oblouk. Naučili jsme se také novou písničku Já mám koně, vrané koně,  kdy jsme se protáhli, zatančili si a protančili se přes chodbu až do lavice, kde jsme si po svačince vyrobili lampiónek pro sv. Martina. U vyrabění jsme si řekli pranostiky o sv. Martinovi a děti si stále pobrukovaly chytlavou melodii písničky  ,,Já mám koně". Za domácí úkol měly všechny děti vypracovat písmenko M a A s obrázky. Povedlo se jim to moc hezky a za odměnu je ve třídě navštívil sv. Martin, který je pozval spolu s ostatními třídami do společného prostoru. Tam jsme si poslechli krásné povídání. Musím říct, že mám opravdu velikou radost,že mám tak šikovné žáčky!

Míša Skálová

Chcete vědět, jak jsme v České škole Milán slavili

28. říjen, Den vzniku samostatného Československa?

Podívejte se nejdříve na video z celého dne a pak si můžete přečíst povídání z jednotlivých tříd.

28. ŘÍJEN I HALLOWEENSKÉ STRAŠIDELNO STARŠÍCH PŘEDŠKOLÁKŮ

Jak jinak bychom měli strávit sobotní školičku 28. října než oslavou státního svátku ČR a připomenutím si vzniku Československa?! Nejdříve jsme si společně povídali o státních symbolech ČR – ukázali jsme si, které to jsou, jak vypadají a kde je můžeme vidět.  Jako výtvarnou rozcvičku jsme si pak dali výrobu česko-italského kaštánku přátelství. 

 28. ŘÍJEN I HALLOWEENSKÉ STRAŠIDELNO STARŠÍCH PŘEDŠKOLÁKŮ

Následovala společná chvilka s ostatními třídami: shlédli jsme krátké video z cyklu Dějiny udatného českého národa, které dětem přiblížilo tento důležitý státní svátek a také jsme si všichni společně poslechli hymnu ČR.  Teď už víme, jak je důležitá a jak se při ní proto máme chovat

Zpátky ve třídě jsme si ještě vypracovali pracovní list a nakonec jsme lepili puzzle české vlajky. Tu bychom poznali mezi tisíci a teď už také víme, kam která barva správně patří.

Druhá část hodiny byla zcela odlišná, a to přímo halloweensky strašidelná! Snad desetkrát za sebou jsme poslouchali píseň Pět ježibab od dvojice Šrut-Skoumal. Děti hopkaly po kartách připravených speciálně pro tuto příležitost. Tomu se říká porozumění poslechu ;)

Následovaly obrázky s halloweenskou slovní zásobou a házecí hra: máma dýně shání dýňata.

Ale i při tak nabitém programu nám ještě zbyl čas na výrobu lízátkového ježibabího koštěte i na strašidelné záložky do knížek. 

Hodinu jsme ukončili četbou, ale ne ledajakou! Vyžadovala velký postřeh a koncentraci. Předávali jsme si totiž mezi sebou  v kolečku poklad, jakmile jsme uslyšeli  ve čteném textě (tím byla pohádka Červená Karkulka) slovo “KARKULKA”. 

Tak co říkáte, využili jsme vyměřený čas? Já myslím, že nejméně na 150 procent! 

A hlavně to byla veliká zábava, věřte mi!

Jana Schulzová

NABITÁ TŘÍHODINOVKA DRUHÁKŮ

Lze spojit 28. říjen a Halloween? Ano, v naší tříhodinovce jsme stihli všechno!

Na rozcvičení a rozehřátí našich hlaviček jsme si zkontrolovali úkoly a odříkali kompletní českou abecedu. A jak nám to šlo hezky!

Následovalo povídání o dnešním významném státním svátku, o 28. říjnu – vzniku samostatněho Československa. Ukázali jsme si, jak vypadají státní symboly, popsali si je a vysvětlili jejich význam a použití. A hned jsme si o nich také vypracovali pracovní list, abychom si všechny ty důležité informace snáze zapamatovali a mohli si o nich popovídat třeba s rodiči. Slavili jsme tentokrát sice svátek České republiky, nicméně do podzimního kaštánku přátelství jsme chtěli zapíchnout vlastnoručně  vyrobené vlaječky dvě, a to českou a italskou!

Chvíli jsme strávili také  ve společnosti třeťáků:  poslouchali jsme českou státní hymnu a dívali se na krátké video z cyklu Dějiny udatného českého národa, které nám tento svátek také přiblížilo.

Jenže škola se ošidit nesmí - svátek nesvátek, my se učili. Zábavně ale! Probíraným tématem byla věta a druhy vět: oznamovací, přací, rozkazovací a tázací. Pracovali jsme s učebnicí, ale i s vymyšlenými rozstříhanými větami. Na správné řazení vět v textu se skvěle hodí pohádky; ty totiž všichni dobře známe. My si vybrali Červenou Karkulku na rozstříhaných obrázcích doplněných textem. Povedlo se, děti se hodně snažily a  Karkulka tedy nebyla sežrána hned na samý úvod! 

Po svačině následoval řízený Halloween. Totiž: četli jsme si článek z čítanky o tomto svátku, vyráběli čarodějná košťata z lízátek a zpívali píseň Pět ježibab od dvojice Šrut-Skoumal. Chytlavá melodie zazněla dokonce mnohokrát! Možná si ji děti ještě pobrukují i doma, ostatně jako i já! 

Při výrobě originálních strašidelných záložek do knihy děti slibovaly, že si budou doma často číst i české knížky. 

Aby se pomyslný kruh uzavřel, v závěru hodiny jsme ještě stihli telefonní scénky na procvičení hláskování jména a příjmení. 

Na úplný konec jsme si pak ještě v kruhu posílali poklad. Při četbě pohádky O červené slepičce měly děti poslat poklad kamarádovi napravo vždy, když uslyšely slovo červený, nalevo, když uslyšely slepička. Byla to veliká legrace i cvičení porozumění čteného textu a trénink koncentrace. 

Jako každou hodinu si děti poznamenaly do své barevné knihy, co jsme probírali. 

Uf. To bylo ale dlouhé povídání o sobotní hodině. To protože jsme toho stihli tak straaaaaašně moc! 

A teď už se na vás těším na svatého Martina!

Jana Schulzová

0.-1.TŘÍDA: SLAVÍME STÁTNÍ SVÁTEK

Naše třída se hned na začátku lekce seznámila s důležitými fakty: 28. říjen je totiž pro Čechy hodně důležitý státní svátek! A tak jsme si vyprávěli,  co se před 99 lety stalo a také jsme četli  pohádku Jak pejsek a kočička slavili 28. října.  Po přípravné půlhodince nás v naší třídě navštívili děti ze školky a také smíšená třída. Připraven byl program pro všechny věkové kategorie. Nejdříve jsme si pustili krátký seriál Dějiny udatného národa - český lev dětem vyprávěl, co se vše se v období před témeř sty lety odehrálo. Poté přišla motivační básnička a děti si vyslechly a některé i zazpívaly českou hymnu. Nultý a první ročník měl za úkol správně vybarvit českou vlajku: pomohla jim básnička – odteď už nikdy žádnou barvičku nespletou! Za pomoci interaktivni tabule jsme se seznámili se státními symboly České republiky. Dalším takovým tradičním symbolem českého státu je český národní strom – lípa.  Srdíčkový tvar jejich lístků jsme využili i jinak:  v sešitě  Moje první psaní jsme je zkoušeli malovat a pěkně si tak procvičili ručičky – bude se nám to hodit při psaní jednoho písmenka – jestlipak víte kterého?. Oprášili jsme také písničku Běží liška k Táboru, která nám už minule tak dobře šla! Když dvouhodinové učení a hraní pro nulťáčky skončilo, s prvňáčky jsme ještě pokračovali dál - probrali jsme základní slabiky a nová dvě písmenka, četli jsme a psali do písanky.

Míša Skálová

SEZNÁMENÍ S TATÍČKEM MASARYKEM

I začátek sobotní lekce třeťáků se nesl v podobném duchu jako v pro ostatní třídy v dopoledním bloku: tak významný státní svátek, který připadl zrovna na naši školní sobotu, jsme prostě nemohli ne chat jen tak bez povšimnutí! Seznámili jsme se proto s datem 28. října, událostmi před 99 lety a jejich významem pro všechny Čechy. Na návštěvu k nám potom přišel 2. ročník s paní učitelkou Janou. A tak i odpoledne zněla naší školou státní hymna. Pro další detailnější  informace o 28. říjnu a jejich snadnější ukotvení v paměti dostali žáci k vypracování pracovní listy. Věnovali jsme se ale též studiu českého jazyka. Po opakování párových souhlásek jsme přešli na novou látku a to předponu , kořen, příponu a slova příbuzná. Až se nám z hlaviček kouřilo. Trochu jsme se proto odreagovali při pohybových chvilkách a procvičením všech smyslů. Nacvičili jsme si společně tanec mazurka na písničku Měla babka čtyři jabka, což se dětem velice zalíbilo a byly opravdu šikovné!

Poslední chvilky hodiny patřili malému opakování, abychom se přesvědčili, co jsme si z hodiny zapamatovali.

Míša Skálová

BARVY A ZVUKY

Než jsme se všichni sešli, děti si zatím společně volně hrály či malovaly. Poto male nastal důležitý moment: připojili jsme se k ostatním dopoledním třídám, kde jsme si poslechli krátké vyprávění lva o dnešním státním svátku a poslechli jsme si všichni společně českou hymnu. I když malé děti hudbu často přirozeně prožívají a reagují na ni, státní hymna je důležitý symbol národa a proto se při jejím znění musíme chovat s náležitou úctou. Proto jsme si o tom s dětmi před začátkem popovídali.

Když jsme se vrátili nazpátek do naší třídy, zopakovali jsme si ještě jednou barvy – to abychom mohli správně vybarvit českou vlajku.

Ve zbytku hodiny jsme si hrálii s míčem a se zvířatky. Pro rozcvičení těla i jazýčků jsme napodobovali jejich pohyby a také jejich zvuky (např. žába, čáp).

Společně jsme prozkoumali také některé hudební nástroje – zajímalo nás, jaký zvuk vydávají a vyzkoušeli si na ně i zahrát. Poté jsme ještě malovali bubínek: děti krásně dokázaly namalovat kruh!

Z minulé lekce jsme si zopakovali hru na flétnu, a tentokrát jsme se i dověděli, jak se flétnička čistí. 

Na rozloučení jsme si společně v kruhu zopakovali básničku "Dobrý den", která nás bude po celý školní rok doprovázet.

Veronika Truhlářová

HISTORIE A SLOVESNÝ VID

Smíšená třída nemohla tak významný státní svátek ignorovat a hned jsme ho využili k procvičení dějepisných znalostí – ale už od počátku svátečního dne jsme se nejdříve intenzivně věnovali historii Česka.

Honzík se na chvíli stal pozorně sledovaným protagonistou vyučování - přípravil si totiž  povídání o příchodu Cyrila a Metoděje a představte si to: dokonce vyrobil pro celou naší třídu speciální překvapení! Jmenovky, které byly napsány v cyrilici! Pak jsme si ještě povídali i o další etapě v českém království (Přemyslovci).

Pa už nastal čas, abychom se na chvíli přesunuli do třídy paní učitelky Michaely, kde jsme si všichni společně zazpívali českou státní hymnu a podívali se také na krátké video, které nám připomnělo události vázané ke vzniku samostatného Československa. 

Museli jsme se ale včas vrátit  do naší třídy, protože nás čekala ještě další práce a nelehký úkol - tentokrát jsme se zaměřili na látku z české gramatiky a starší žáci smíšené třídy se snažili ukotvit poznatky o slovesném vidu, zatímco Honzík se zabýval antonymy, synonymy a homononymy. Velice mě ale překvapil. Tuto látku už totiž dávno ovládal. Později jsme si proto s Honzíkem procvičili i stavbu slova, ale opět mě mile překvapil, protože i této problematice už rozuměl. Nakonec se starší žáci v hodině věnovali ještě charakteristice, zvláště ji měli porovnat s klasickým slohovým útvarem a to popisem. Vše nám šlo perfektně a musím uznat, že naše spolupráce je prostě báječná!

Humeňanská Eva

Česká televize: Dějiny udatného českého národa - Vznik Československa

http://dejiny.ceskatelevize.cz/211543116230095

KDYŽ SE V HODINĚ MŮŽE VÝJIMEČNĚ ŘÍKAT “ÚČA, ČEJÁK, DĚJÁK” … ;)

I toto sobotní vyučování jsme se žáky smíšené třídy zahájili velice svižně. Nejdříve jsme se věnovali útvarům národního jazyka. Procvičili jsme si slang (i ten studentský, který je žákům možná nejbližší), argot, ukázali jsme si na mapě, kde a jakým nářečím se u nás v ČR hovoří, uvedli si konkrétní příklady. Po krátké pauze jsme si zopakovali některé základní slohové útvary - Honzík vyprávění, Kuba a Márinka popis. Šlo to všem dobře a tak jsme neotáleli a stihli si procvičit i něco z literatury – zejména literární formy, druhy a žánry. Na konci vyučování, po intenzivní práci, jsme si vyzkoušeli trochu odlehčenou formu výuky  – nejdříve žáci v relaxační pozici tiše a pozorně poslouchali, co jsem jim předčítala. Následně se pokoušeli společně uhádnout, o jakou formu, druh a žánr se jedná. Všichnii mě opět velice mile překvapili: perfektně spolupracovali a dokonce se mi i spontánně nabídli, že mi příští sobotu přinesou ukázat (v rámci modulu RVP, který sledujeme) své oblíbené knihy, jež mají doma a které se týkají české historie. Například staré pověsti české. Musím je upřímně velice pochválit za jejich píli, snahu a spolupráci. A už se opravdu moc těším na naši další školní sobotu. Tak nashledanou za týden!

Eva Humeňanská

PODZIMNÍ BAREVNÁ ŠKOLIČKA STARŠÍCH PŘEDŠKOLÁKŮ

Obě naše hodiny byly v první řadě barevné: jak by také ne, vždyť za okny je podzim a ten hýří opravdu všemi barvami! 

Nejdříve jsme si zopakovali nebo se učili barvy, za pomoci lego kostiček to šlo samo! Taky jsme napodobovali padající listí za pomoci barevných papírků, aktivně jsme poslouchali básničku od Františka Hrubína Malíř a pohádka či si hráli  na pana čápa, co ztratil čepičku...

Bavilo nás i malování podle barevného diktátu a na konci první hodiny jsme - věřte nevěřte - s listy dokonce kouzlili! 

Posilněni svačinou jsme si povídali o podzimu, o zvířátkách, o práci na zahradě. Řekli si básničku Týden malých zahradníků a zpívali jsme s obrázky Šel zahradník do zahrady s motykou. 

Nakonec jsme si vyrobili kamarády ježky a společně je uspávali v hromádce listí. Tiše, tiše, ježek spí, kdo ho vzbudí, toho sní...Ham! 

Byla to opravdu krásná školní sobota hýřící všemi barvami. Tak za týden opět na shledanou!

Jana Schulzová

VĚTA, SLOVO, ABECEDA, PRO DRUHÁKY ŽÁDNÁ VĚDA!

Že je pro život důležité znát  abecedu, tedy správné pořadí písmenek za sebou, o tom už vědí své i naši druháci! Když má paní učitelka zkoušet podle abecedy, tuší, kdy na ně přijde řada! Když mají hledat nějaké neznámé slovo ve slovníku, už taky vědí, jak na to. A abeceda může být i zábava, jak nás o tom přesvědčila jedna česká písnička! 

A tak jsme si zopakovali, co všechno už víme o větě, jaké má být na začátku písmeno, co se musí dát na konec. Od věty byl pak jen krůček ke slovu a od slova ke slabikám. O všem jsme si četli v učebnici a procvičovali si znalosti v praxi. 

Za pomoci maminek jsem připravila pro děti skládání slov do vět. Ale nebyly to věty obyčejné a náhodné!   Byly totiž vybrány z knížek, které děti doma právě čtou. To vám bylo překvapení, když je poznaly! 

Naše společné hodiny jsme si trochu ozvláštnili  cestou do minulosti- vyrobili jsme si totiž psací brka! 

A protože učení má být hravé, se slovy nám pomáhala celá stránka rébusů! Schválně, maminky, zkuste si je doma také! 

Byli jsme opravdu pilní  a tak nám ještě zbyl čas na pohádku O myšákovi, který sháněl nevěstu. A s jejím zpětným vyprávěním nám pomohla naše kytička pomocnice! 

Stihli jsme toho opravdu moc. Ale nestačí nám to a tak víte co? Příští týden se uvidíme zas! ;)

Jana Schulzová

PODZIM MALUJE - POZNÁVÁNÍ BAREV

Malíř podzim maluje všemi barvami. Nejdříve jsme se tedy s mladšími předškolními dětmi věnovali volné malbě, kde jsme si procvičili správné držení tužky, tzv. špetkový úchop. Ten je a bude pro nás čím dál tím víc důležitý!

Poté jsme si na dece hráli na nákup: v košíku jsme měli ovoce a zeleninu a určovali jsme jejich název a barvu. Děti byly velice šikovné.

Další hra byla se zapojením míče, pokaždé, když se k nim dokutálel míč, měly děti nejdříve říct své jméno , pozdrav a  pak oblíbené barvy.

Při výtvarném cvičení jsme si pro změnu vybarvovali koš ovoce a také jsme si společně obtiskli listy, které si děti přinesly.

A to už nastal čas pořádného  protažení! Skákali jsme jako žáby, chodili jsme jako čápi. Chytali jsme míč.

Konec hodiny nám přinesl veliké dobrodružství! Poprvé jsme si vyzkoušeli flétničky! Správné držení tohoto hudebního nástroje, jak se do něj fouká a dokonce i náš první tón!

Děti toho zvládly opravdu moc, všechny byly nesmírně šikovné, snažily se a flétničky je značně zaujaly!

Veronika Truhlářová

PUTOVÁNÍ S LIŠTIČKOU

Po přivítání nových spolužáků jsme si v nulté a v první třídě společně připomněli naše jména a žáci si navzájem ukázali a popsali své obrázky s tématem podzimu. Díky motivační básničce Pět lištiček jsme procvičili jak ruce, tak i prstíky a mohli jsme tedy dál pokračovat v grafomotorických cvičení. Další částí naší hodiny patřil nácviku písničky Běží liška k Táboru – šlo nám to opravdu velice dobře, protože jsme ke zpívání měli i podpůrný pracovní list. S liškou jsme si zanotovali a dokonce jsme si jednu takovou zrzečku i vyrobili z barevného papíru. Po svačince jsme se ještě seznámili se základními slabikami a vymýšleli jsme jednoduchá slova na začínající slabiku. Žáci byli šikovní a za odměnu se proto mohli podívat na krátkou pohádku o nejznámnější a nejchytřejší české lišce - lišce Bystroušce!

Míša Skálová

BĚHACÍ DIKTÁT

Hned po přivítání s třeťáky jsme se pěkně zapotili v běhacím diktátu. Žáci měli za úkol hledat po chodbě poschovávané rozstříhané věty, přečíst si je a zapamatovat. Poté ve třídě museli zapsat větu na papír. Bojovali opravdu jako lvi a nakonec jsme společně hodnotili nejen rychlost, ale i správnost textu. Po běhacím diktátu přišlo na řadu téma “zvířata” - žáci v pracovním sešitu doplňovali chybějící písmena do slov. Procvičili jsme si současně jak spodobu znělosti tak i prvouku - rozšířili jsme si slovní zásobu a základní znalosti při popisování zvířat typu tetřev, los nebo třeba albatros. Po tomto cvičení nastala chvilka pro dramatizaci. Každý žák dostal do ruky dva lístky, kde měl doplnit chybějící písmenka ve slově. A poté měl každý za úkol předvést toto zvíře a dostal příležitost projevit naplno své herecké dovednosti. Musím přiznat, že mě děti velice překvapily a na jejich předvedení pavouka, ryby nebo lachtana asi nikdy nezapomenu! Po této improvizované pantomimě přišel čas na další krátké jazykové cvičení:  změněním jedné jediné hlásky vzniklo úplně nové slovo a prohloubili jsme tak i naši slovní zásobu. V poslední části hodiny jsme si ještě vysvětlili novou látku - psaní u,ú,ů. Tato pravidla jsme si následně ještě procvičili v pracovním sešitě. Naše společná sobotní lekce utekla jako voda a končila v dobrém duchu a pozitivní atmosféře.

Míša Skálová

Třetí třída: ZAČÍNÁME!

Jelikož jsme se s dětmi viděli poprvé, hned na začátku hodiny jsme se navzájem představili. Děti mi ochotně vyprávěli o svých zálibách, o rodině i o svém vztahu k českému prostředí. Rozdali jsme si učebnice a ukázali jsme si, jak s nimi budeme pracovat. Také jsme si společně vytvořili pravidla, kterými se budeme celý rok řídit.

Nejdříve bylo důležité zjistit, kde žáci minulý rok skončili, abychom v naší společné práci na dosažené znalosti a dovednosti mohli úspěšně navázat. Procvičovali jsme tedy pomocí pracovních sešitů, učebnic a her tvrdé a měkké souhlásky. Formou didaktické hry jsme se věnovali stavbě slova. Práce to byla intenzivní a často jsem s dětmi musela střídat aktivity, abych stále udržela jejich vysokou pozornost. Ale opravdu mě velice potěšila jejich zvídavost, pracovitost a vytrvalost!

Eva Humeňanská

Smíšená třída: OPAKOVÁNÍ MATKA MOUDROSTI!

Tato třída je velice specifická: je málo početná, ale sdružuje vlastně dohromady tři různé ročníky. Tomu je třeba přizpůsobit způsob výuky. První hodina byla spíše seznamovací a opakovací. Žáci se mi představili, vyprávěli mi o svých koníčcích, ale také například o tom, kde jsou zapsáni v kmenových školách a popisovali své zkušenosti a zážitky z českých škol.

Protože i my jsme se viděli poprvé, bylo pro mne důležité ověřit reálné dosažené úrovně každého žáka. Současně jsme toto ověřování využili i k opakování a upevňování znalostí. Zjišťovala jsem za pomoci vybraných cvičení a didaktických her, jak ovládají vyjmenovaná slova, stavbu slova, gramatické kategorie sloves, kategorie podstatných jmen apod. Žáci mě velice příjemně překvapili! Musím je moc chválit. Byli opravdu velmi aktivní, vnímaví a pozorní a proto jsme spolu dokázali probrat spoustu věcí!

Eva Humeňanská

Druháci: A PO PRÁZDNINÁCH ... JEDEME DÁL!

Tak jsme se opět sešli po dlouhých prázdninách! V první půlhodince mohli ve třídě zůstat i rodiče – ti dostali základní informace o naší práci v tomto školním roce, o aktivitách v hodinách. Rozdaly se učebnice a sešity. 

Tématem hodiny byl návrat z prázdnin do školy, a tedy povídání o tom, kde kdo byl, s kým, co tam dělal, čím tam jel atp. Hráli jsme “plácací hru” směrovanou k rozšíření slovní zásoby a četli společně texty z učebnice ( str. 3 a 4). Povídali jsme si také o cizích jazycích, o tom, jak se jinde mluví. 

Došlo i na předložkové vazby, které jsme si procvičili hrou “Hádej, kde jsem byl?!”

K poslechu nám hrála píseň Září a k ní jsme vymalovávali pracovní listy. 

Poté došlo na opakování abecedy a psacího písma. Formou hry a korekce textu jsme si připomněli především specifika českého jazyka. Věnovali jsme se také praktickému použití abecedy - řadili jsme jména a příjmení. 

Děti obzvláště zaujalo čtení s porozuměním, jednalo se o text Zapomnětlivý parašutista. 

Nakonec jsme si malou chvilku nechali na tvoření – odteď má každý žáček vlastní "žákovskou knížku", do které budeme pokaždé heslovitě zapisovat obsah hodin!

Jana Schulzová

Starší předškoláci: HÁDEJ, KDE JSEM BYL?!

Se staršími předškoními dětmi budeme letošní rok spolupracovat nově. Nejprve jsme se proto navzájem představili. Prvním naším tématem bylo léto, prázdniny, návrat do školky. Zahráli jsme hru Hádej, kde jsem byl? a probrali jsme také základní slovíčka z tematické skupiny hračky a školka.

Dalším velkým tématem byla roční.období - i tady jsme především rozšiřovali slovní zásobu o nová slovíčka. Nakonec jsme si společně vyrobili a vybarvili papírový kalendář čtyř ročních období.

Jana Schulzová

Nultý a první ročník: ÚSPĚŠNÝ START!

Po přivítání se s novými žáčky a rodiči, jež se mohli zúčastnit první půlhodinky naší první lekce, jsem všem předala základní informace o průběhu školního roku a vysvětlila jim, s jakými učebnicemi a jak budeme pracovat. Tuto sobotu se celkem sešlo 5 žáků z nultého ročníku a dva prvňáčci. Úvodní činnost byla manipulativni - žáci vytrhávali kousky barevného papíru a z něj tvořili začáteční písmeno svého jména. Po krátkém medailonku pro rodiče a poskytnutí odpovědi na dotazy jsme pak již sami pokračovali seznamovací hrou na písmenka. Poté přišla pohádka O perníkové chaloupce a poznávání různých obrázků na chaloupce. Díky veliké šikovnosti této skupiny jsme se rychle naučili básničku o ježibabě, kterou bolely zuby. Po svačince došlo na gramofotorickou část s podzimní tematikou a pohybovou chvilkou – ta byla vyplněna hrou “Kompot”, která žáky velmi bavila. Na konci naší první společné lekce jsem byla velmi spokojena s oběma třídami a doufám, že děti budou i do budoucna tak krásně pracovat, jako tomu bylo první den české školy.

Míša Skálová

Dvouleťáčci: ROZVOJ ŘEČI A ŘEČOVÝCH SCHOPNOSTÍ

Dnes jsem připravila ukázkovou lekci také pro třídu našich nejmenších (t.j. dvouletých dětí) a jejich maminky. Povídali jsme si spolu zejména na téma

ROZVOJ ŘEČI A ŘEČOVÝCH SCHOPNOSTÍ

NEJLEPŠÍ POMŮCKOU K ROZVÍJENÍ ŘEČI JE SPOLEČNÉ POVÍDÁNÍ!!!

Nejlepší pomůckou k rozvíjení slovní zásoby a vyjadřovacích schopností je rozhovor – povídat si s dítětem nás nic nestojí, provází to přirozeně všechny naše společné činnosti. Nejcennější, co můžeme dítěti dát, je náš čas, společné hry, čtení pohádek, prohlížení knížek a komentování obrázků, společné výlety, vycházky ... zážitky!!

Zní to jako otřepaná fráze, ale během mé dlouholeté praxe jsem se mockrát přesvědčila, že je to něco, co chybí-li to v dětství, chybí to už napořád.

Mluvte s dítětem a mluvte s ním všude! Zpočátku si možná budete připadat zvláštně, ale vězte, že si brzy zvyknete a stane se z toho automatismus.

Mluvte s ním, když jej oblékáte, při umývání, česání, při společné hře či jakékoiv činnosti. Při vycházce popisujte, co všechno vidíte.

U velmi malých dětech rozvíjíme nejdříve preverbální dovednosti:

• OČNÍ KONTAKT – komunikace mezi dvěma lidmi obnáší vzájemně se na sebe dívat a kontaktovat se očima. Vytvoření a udržení dobrého očního kontaktu je proto důležitou sociální dovedností. Další důležitou součástí komunikace je dívat se společně nejen na sebe, ale i na věci v okolí. Je to začátek konverzace a střídání v rozhovoru.

  Hry: k navození očního kontaktu lze použít hračky, co vydávají zvuk, hra na jukání, na schovávanou, sledování třeba bublin, předmětů v pohybu.

• POZORNOST – u malých dětí je obvyklé, že nám věnují pozornost jen poměrně krátkou dobu, snadno se rozptýlí. Vnesete-li do hry překvapení, silnější emoční zabarvení, zvýší to radost i zájem dítěte.

• OVLÁDÁNÍ DECHU: dobré ovládání dechu je pro tvorbu řeči nesmírně důležité. Když mluvíme, řídíme totiž dýchání velmi komplexním způsobem a malé děti toto nacvičují od samého začátku – už od vyluzování prvních zvuků a žvatlání.

  Foukací hry: brčko – foukání do kakaa, do vody ve vaně, foukání do peříčka, do papírové kuličky (fotbal), do větrníku, svíčky, hudební nástroje (píšťalka, foukací harmonika)

  Foukáme krátce, dlouze, snažíme se o usměrňování proudu vzduch apod

• NAPODOBOVÁNÍ: je nesmírně důležité pro rozvoj komunikačních dovedností – zahrnuje interakci a spolupráci. Děti si osvojují jazyk podle toho, co vidí a slyší. Nepodceňujte to.

  Sami můžete napodobovat chování, mimiku, zvuky, gesta dítěte a rozvíjet je tak, aby nabyly význam. Poskytněte dítěti příležitost, aby mohlo napodobovat vás – ať už při hře, či při běžných každodeních činnostech (dejte mu do ruky hadr, aby utíralo stůl, vařečku, ať také vaří ...)

  Hry: „jako“ (napodobujte dítě), vezměte si na pomoc hračku či plyšáka (pohladit, konejšit, mluvit na něj), Kuba řekl (Kuba řekl: zatleskejte rukama, zadupejte nohama, dotkněte se nosu, sedněte si, lehněte si, vstaňte, vyplázněte jazyk ...)

• STŘÍDÁNÍ: komunikace zahrnuje naslouchání, čekání a střídání. Pro většinu malých dětí není jednoduché naučit se dělit, čekat a střídat se. Hodně dítě chvalte, když se podělilo, nebo počkalo, až na něj dojde řada a děkujte.

  Hry: házejte si s dítětem hračku, kutálejte si vzájemně míč, stavějte společně věž z kostek

Jedním z nejpřirozenějších způsobů, jak si osvojovat řeč, jsou pro dítě  říkanky-básníčky-říkadla-písničky.

Jsou nenahraditelné!! Jsou založené na rytmu, který je významnou součástí naší řeči. Dítě velmi brzy dokáže napodobit rytmus a melodii řeči, dokonce dříve než hláskové seskupení jednotlivých slov. Nejprve si s řečí „pohrává“, vyslovuje rytmicky řadu slov, komolí je, říká slova, která nemají význam. Ale jsou rytmická! Tím, jak jsou říkanky rytmické, přímo vybízejí ke spojení s pohybem prstů, rukou, hlavy nebo celého těla. Motoriku bychom měli v dětech rozvíjet a podporovat už od útlého věku. V neposlední řadě je používáme, aby se přes ně děti získaly poznatky, naučily se pravidla, posílily si paměť. Děti mají tento způsob velice rády – všimněte si, jak se pomalu učí, stále po vás vyžadují opakování a postupně doplňují slova, rýmy a stačí málo, dítě ji umí nazpaměť celou.

Několik tipů:

Uvítací:

Bum, bum, bum, ratata

nejsme žádná mrňata!

Jako z vody rosteme,

hezký den si přejeme!

Malý brouček spinkal v trávě (na bobečku),

probudil se dneska právě (vstát, protahovat se).

Na nohy vzal bačkůrky (obouvání)

a utíkal do školky! (utíkat k paní učitelce)

Leze, leze brouk (po čtyřech)

vítr do něj fouk (silné foukání).

Takhle kopal nohama!!! (vleže na zádech a kopat)

Naše malé ručičky, udělaly pěstičky

myška se tam dostala, do bříška se schovala,

pak skočila na ramínka a z ramínka na kolínka.

A tam našla klíč ... a už byla pryč!

Kominíku, kominíku, máš komíny čisté?

Nevím, nevím, podívám se, není to tak jisté!

Postavíme dětem "komín" z více židlí (židle na zemi za sebou) nebo rozkročených nohou maminek a děti tímto komínem prolézají. Na druhém konci je lákáme říkankou.

Zvířecí pozdrav   (lezeme po čtyřech, dramatizace)

Když se kočka s kočkou sejde, tak na pozdrav zamňouká: mňau, mňau!

Pejsek zase párkrát štěkne: haf, haf!,

medvěd brum, brum! zabručí! (sednout si na paty, kolíbat se)

Já to také takhle dělám, i když trošku jinak jen: Ahoj! Nazdar!  (mávat rukou)

a těm velkým přeji krásný dobrý den!   (stoupnout a uklonit se)

Soňa Alfieri