Mohou za to duchové???

Mrazivá a vlezlá vlhká zima si vybírá svou daň v podobě exponenciálního nárůstu nemocných. Nejcitelnější je to bohužel v rodinách s dětmi.

Ti, co ale na piazza San Fedele v samém srdci Milána přišli, si proti zimě přinesli výborný lék: nic vás nezahřeje lépe než skvělá nálada, veselá družná atmosféra, ochutnávky vánočního cukroví, zdobených perníčků i něčeho slaného na spravení chuti ... a samozřejmě horký svařák, který voněl svou charakteristickou kořeněnou vůní pod nos i kolemjdoucím.

Náměstí San Fedele nebylo vybráno náhodou.

Je jen kousíček od hlavního milánského náměstí s impozantní katedrálou Duomo, hned vedle piazza della Scala s možná nejslavnějším operním divadlem na světě, od kterého ji dělí jen Palazzo Marino, sídlo milánského magistrátu.

Hned na uvítanou se zúčastnění z úst Soni Alfieri, prezidentky Spolku krajanů a přátel České Republiky, který zpívání koled v Miláně organizoval, dozvěděli o tomto náměstí několik zajímavostí, protože jen málo míst v Miláně má tak silný "genius loci", jako právě toto místo!

Palazzo Marino bylo postaveno mezi lety 1557 a 1563 jako sídlo bohatého janovského bankéře a obchodníka (Tommaso Marino) a původně mělo hlavní vchod orientovaný právě na piazza San Fedele! V tu dobu ovšem náměstí piazza della Scala a ani piazza San Fedele v dnešní podobě, ještě vůbec neexistovali. Na jejich místě a v okolí stála čtvrť se svými úzkými středověkými uličkami. Její značná část a tudíž i mnoho domů muselo ustoupit záměru bohatého bankéře, což velice nelibě nešlo obyvatelstvo, které se kvůli tomu muselo vystěhovat ze svých domovů. Na rodinu Marini a jejich nový domov uvalili prokletí, které se později ukázalo jako reálné a osud, do té doby velice bohaté a vážené rodiny, se velice rychle naplnil sérií tragických událostí, mimo jiné zadlužením, které vedlo i k exekuci tohoto sídla už r. 1577.

Náměstí San Fedele zase vévodí stejnojmenný kostel zasvěcený Svatému Fidelovi z Como. Vycházejíc z něj, zakopl a spadl zde ze schodů Alessandro Manzoni, přivodíc si ošklivý úraz hlavy, ze kterého už se nevzpamatoval. Slavný  básník a romanopisec, který má před kostelem svou sochu, oficiálně zemřel v květnu na zápal mozkových blan, ale tento úraz a smrt nejstaršího syna sotva měsíc před jeho vlastním úmrtím jsou považovány za reálnou příčinu.

A co teprve Palazzo Imbonati, na druhém konci náměstí? Dnes už neexistuje, na jeho místě nyní stojí Banca nazionale del lavoro.

Ale toto místo je dodnes považováno za nejvíce prošpikované duchy v celém Miláně! Osud tohoto paláce byl od prvního okamžiku považován za nešťastný. V r. 1685 byl skoro totálně zničen požárem a když ho hrabě Imbonati opravil a udělal z něj své sídlo, brzy se ukázalo, že se v něm dějí podivné věci: zvláštní nevysvětlitelné zvuky, neutěšitelné vzdechy a pláč, najednou zhasnuvší se světla, či naopak divné záblesky. Po západu slunce bylo možno spatřit zde některé duchy, z nichž nejčastěji se ukazoval duch mladé ženy, trápící a stresující své náhodné oběti.

Pátrajíc po příčinách, ukázalo se, že v tomto domě byla zažíva zazděna jedna dívka, která se vzbouřila otcovské vůli. Kvůli milostnému vzplanutí k jistému mladíkovi odmítla vstoupit do kláštera a vypověděla poslušnost otci, který jí exemplárně potrestal. Umřela záhy po zazdění, ještě předtím prý však proklela otce, celou rodinu i dům. Od té doby její pomstychtivý duch setrvává na tomto místě.

Pověst domu se brzy rozšířila i za hranice Milána a Itálie. Z Anglie sem schválně přijel Thomas de Quincey, filosof a spisovatel, který v domě strávil noc, aby se sám přesvědčil o pravdivosti kolující pověsti. Ukázala se pravdivá. Své zážitky pak popsal v knize Suspiria de Profundis (=vzdechy z hlubin), o které milovníci hororu ví, že se jí inspiroval slavný italský režisér hororových děl Dario Argento (Suspiria, 1977). Nutno pro korektnost dodat, že de Quincey byl znám svou slabostí pro omamné látky. Ale není šprochu, aby na něm nebylo pravdy trochu (ostatně anglický spisovatel nebyl první ani jediný se svými zážitky).

Asi na tom všem něco bude, jak se ukázalo právě včera večer!!

V okamžiku, kdy došlo na zpívání koled, z reproduktorů, které ještě chvíli předtím bezvadně fungovaly, se začal ozývat kromě melodie ještě divný křaplavý zvuk!

Samozřejmě namítnete: může se stát, chybička se vloudí. Jak si však vysvětlit, že ani jedna ze dvou alternativ, kterou jsme měli k disposici právě pro případ, že by něco nezafungovalo, neplnila svoji úlohu??

Náhoda? Genius loci?? Zásah pomstychtivého ducha nešťastné mladé dívky???

Kdo ví?!

Na náladě nám to ale neubralo, nebojte se! To bychom nebyli my Češi, abychom si neporadili.

Koledy jsme dozpívali i bez hudebního doprovodu, přidali jsme i Rolničky, rolničky a Vánoce, Vánoce přicházejí. Po čase se umoudřil jeden ze tří technických zázraků, takže jsme si dali i částečné repete a dokud nás chlad a hlad nevyhnal, popíjeli jsme donesené svařáky, čaj, ochutnávali vánoční cukroví a nazdobené perníčky, zakusovali to domácím chlebem, klobásou a kyselými okurkami ... a povídali a povídali. Nakonec jsme si s těmi, jež odcházeli domů, popřáli šťastné a veselé svátky.

A část nás se šla ještě projít vánočně nazdobeným a nasvíceným centrem a poté na něco lehkého k večeři a jedno pravé točené plzeňské. I to je český advent v Miláně. ;) 

A jestli jste dosud, vy nevěřící Tomášové, pochybovali o tom, že se tady včera opravdu děly divné věci ... jak si vysvětlíte, že ve slavné Galerii Viktora Emanuela II, sotva 200m od místa, kde jsme zpívali, jsme při odchodu narazili na ... Ježíška???

Chystal se právě povečeřet v renomované restauraci Biffi (v Galerii od r.1852).

Dobré znamení, že ani letos nebudou chybět dárky pod stromečky ... zcela evidentně se Ježíška ekonomická krize nedotkla! :)

Tak buďte hodní, věřte podivnostem i zázrakům a ... šťastné a veselé vám všem!!!

Soňa Alfieri

P.S.: reproduktory nyní fungují opět bezchybně ..!

Tak vážení přátelé,
vypadá to hodně dobře! Chybí pouhé 4 dny a to už se předpovědi počasí snad dá věřit, co říkáte? ;)
Abychom se naladili nejen na správnou notu, ale i na tu správnou (před)vánoční atmosféru a hlavně prohřáli trochu těla zevnitř (2°C?? Fiúúú..!❄️), co říkáte tomu přinést (kdo může..) termosku domácího svařáčku, případně horkého čaje ..??!
S kelímky si nedělejte starosti, budou k dispozici.
Máme také zprávy od pár lidiček se zlatým srdcem, že přinesou i trochu cukroví na ochutnávku.
Prostě: bude to určitě moc fajn! Nesmíte chybět!!!
Evviva český Advent ... i v Miláně!
🎄🎍

PŘIJĎTE S NÁMI POBÝT.

PŘIJĎTE SI S NÁMI ZAZPÍVAT.

PŘIJĎTE SPOLU S NÁMI VYTVOŘIT V SRDCI MILÁNA  MALÝ ČESKÝ ADVENTNÍ KOUTEK!

4.12.2016

Nesem vám noviny, Půjdem spolu do betléma, Veselé vánoční hody, Narodil se Kristus Pán a  Pásli ovce valaši.

To jsou koledy,  které si  společně s ostatními krajany zapějeme 14.prosince 2016 v 18.00 při akci Česko zpívá koledy ... i v Miláně! Můžete začít trénovat ;). Ale pokud nepodáváte zrovna profesionální výkony, ničeho se nelekejte. O tom tato akce opravdu není. Prostě přijďte na chvíli „pobejt“ mezi své a společně s námi vytvořit v srdci Milána malý koutek s českým adventem a vánoční atmosférou.

A jestli chcete vědět, kde se sejdeme, koukněte na fotky. Zašla jsem vám piazza San Fedele (hned vedle piazza Scala, na druhé straně Palazzo Marino) vyfotit, abyste měli představu, jak kouzelnou atmosféru toto místo po setmění má.

Prostě nemůžete chybět!

Sledujte nás, už po víkendu dostanete různými kanály oficiální pozvánku!!

Soňa

29.11.2016

https://www.dropbox.com/s/aq9zh9v0gjuizd8/ceskozpivakoledy2016.pdf?dl=0