Čtěte ve čtenářské sekci na www.krajanekvesvete.cz
Ručně psané vánoční přání
A je to tu! Poslední měsíc roku, těšení se na Vánoce a očekávání, jaký bude ten rok následující. Čas, kdy píšeme dopisy pro Ježíška, vzkazy a přáníčka pro všechny členy rodiny a své kamarády. Také si držíte tradiční zvyk posílání krásných vánočních pohlednic, nebo píšete e-maily a posíláte esemesky? Mimochodem, tradice zasílání vánočních pohlednic je velice bohatá a rozmanitá, sahá až do poloviny 19. století a brzy se stala doslova společenskou nutností. O co jsou dnes ručně psané vzkazy a pohlednice vzácnější, o to více pak umí mile překvapit a udělat radost.
Pokusme se využít vánoční svátky klidu, pohody a radosti k oživení kouzla ručního psaní. Pohrajme si s inkoustem, propiskami či pastelkami a své blízké potěšme tím, že jim pošleme vánoční pozdrav, napsaný nejen od srdce, ale i svou vlastní rukou. Věřte, že se pro každého stane krásnou vzpomínkou, kterou si bude moci vystavit a na dlouhé roky uchovat přesně tam, kde bude chtít.
Přejeme vám nádherné svátky vánoční a mnoho zdraví a pohody v novém roce. K přání ještě připojujeme poděkování za vaši přízeň. Děkujeme a už nyní vám můžeme prozradit, že s radostí a láskou pilně pracujeme na dalších číslech časopisu Krajánek, i to, že se v novém roce rozhodně máte na co těšit.
Čtěte ve čtenářské sekci na www.krajanekvesvete.cz
Světový den laskavosti
Ahoj krajánci,
věděli jste, že i laskavost má svůj svátek? Slaví se každoročně 13. listopadu, který se tak stává dnem, kdy se šíří dobro po celém světě.
Být laskavý může být každý sám k sobě, ke svému tělu, ke svým blízkým, kamarádům, k ostatním lidem, ale také třeba k přírodě a životnímu prostředí. Svět je zkrátka plný laskavostí a příkladů laskavosti, které nás nic nestojí a které může dělat každý z nás, je opravdu hodně. Začněme se více usmívat, častěji říkat slůvka prosím a děkuji, omlouvejme se za slova, která neměla být vyslovena, povzbuzujme se a pomáhejme ostatním. Dělejme náhodné dobré skutky, za které neočekávejme nic nazpět, hledejme každý den v životě to dobré a dívejme se na svět laskavýma očima i tehdy, když se nám zdá, že svět je pochmurný…
Každý z nás může být laskavec a spolu s projektem #jsemlaskavec si vyzkoušet, jaké to je, když druhým uděláme radost dobrým skutkem. Vyberte si svoji laskavost a staňte se hvězdou Světového dne laskavosti. My v Krajánku do toho jdeme a věříme, že i vy se k nám přidáte!
Čtěte ve čtenářské sekci na www.krajanekvesvete.cz
Česká kuchyně
Ahoj krajánci,
jestlipak víte, co jsou frgály, vošouchy, mrkvance, škubánky neboli kucmoch, trdelník, báč nebo bigoš? A co se skrývá za názvy štramberské uši, španělské ptáčky, moravský vrabec, horácké zahýbance, jabkance, utopenci či trakař?
Věřte nebo ne, ale za všemi těmito nevšedními názvy najdete lahodné pochoutky z českých, moravských a slezských krajů. I když je Česká republika malá země, nabízí nám velmi pestré a chutné dobroty. Jednotlivé kraje nás dokážou překvapit svojí různorodostí a my pak při toulkách domovinou našich předků můžeme ochutnat řadu velmi zajímavých jídel, která se s danou lokalitou pojí buď historicky, nebo díky úrodnosti půdy a dostupnosti vybraných surovin. Krajových specialit a výborných pokrmů je opravdu mnoho a často vycházejí z velmi jednoduchých receptů. Ty si pak hospodyňky předávají z generace na generaci, protože vědí, že dobré jídlo je od nepaměti základem našich životů…
Ať se vám nad novým Krajánkem sbíhají sliny!
Čtěte ve čtenářské sekci na www.krajanekvesvete.cz
Světový den cestovního ruchu a turistiky
Ahoj krajánci,
také tak rádi cestujete a poznáváte svět? A víte, že počátky cestování sahají až hluboko do historie a jsou staré jako lidstvo samo? Člověk totiž cestoval doslova od nepaměti.
Nejprve za obstaráváním potravy, pak za obchodem. Později přibyly cesty objevitelské a vojenské, následované vědeckými výpravami a cestami za vzděláním.
A protože vše má svůj vývoj, postupně se rozšiřovaly možnosti i dostupnost dopravních prostředků a cestování se časem stalo běžnou součástí života malých i velkých objevitelů. Stalo se tak zábavou přinášející nová dobrodružství a zážitky, které nás velmi obohacují a rozšiřují nám obzory.
27. září se dokonce slaví Světový den cestovního ruchu a turistiky. Připomínáme si jej od roku 1980 a datum nebylo zvoleno náhodně. Je totiž jakýmsi mezníkem konce hlavní cestovatelské sezóny na severní polokouli a začátku sezóny na polokouli jižní.
Tak cestujte, objevujte a poznávejte svět! A ať už vás „toulavé boty“ ponesou kamkoliv, nezapomeňte, že časopis Krajánek je vždy dobrým společníkem.
Prima zábavu při čtení i na cestách!
Čtěte ve čtenářské sekci na www.krajanekvesvete.cz
Prázdniny – čas volna a odpočinku pro žáky i jejich učitele
Na severní polokouli je v mnoha zemích červenec a srpen vyhrazen prázdninám. Délka se však výrazně liší – od 6 týdnů v některých oblastech Německa, v Nizozemsku, Velké Británii a Lichtenštejnsku až po 13 týdnů třeba v Portugalsku. Vůbec nejkratší prázdniny mají pak děti ve švýcarském kantonu Aargau, pouhých 5 týdnů. Rekordmani jsou naopak Italové, kteří si užijí 14 týdnů letního volna. A děti na prvních stupních v Bulharsku mají dokonce 15 týdnů.
A víte, jak to bylo se zavedením prázdnin v Českých zemích a proč výběr padl právě na dva nejteplejší měsíce roku?
Mluvil o nich už Jan Amos Komenský, ale definitivně je zavedla v roce 1774 až Marie Terezie spolu s povinnou školní docházkou a trvaly 21 dní. Následným nařízením Josefa II. ze dne 24. května 1786 byly letní prázdniny přesunuty ze září a října na červenec a srpen.
Historici se nemohou shodnout, zda to bylo kvůli vedru, ve kterém se toho děti už stejně moc nenaučí, nebo proto, aby děti mohly rodičům pomáhat při práci na poli.
Tak či tak, prázdniny si užijte a podělte se s námi o pohlednice z míst, která navštívíte. Společně tak vytvoříme barevnou a pestrou mozaiku zajímavých míst po celém světě, která budou inspirací pro ostatní krajánky. Podrobné informace najdete na našem webu, Facebooku a Instagramu.
Hodně zábavy při čtení Krajánka!
Čtěte ve čtenářské sekci na www.krajanekvesvete.cz
Mezinárodní den dětí
Mezinárodní den dětí – kdo by ho neznal? Den plný radosti a smíchu, her, soutěží, dobrot a mnohdy i drobných dárků.
Má bohatou historii a je jedním z mála svátků, které se opravdu slaví po celém světě. Najdeme ho v kalendáři více než 145 zemí, avšak ne ve všech zemích ve stejný den jako v Česku, tedy prvního června.
Turci, kteří tento svátek slavili již v roce 1920, Den dětí oslavují 23. dubna a je i státním svátkem. V Německu a v Rakousku se slaví 20. září. A například ve Francii, Španělsku, Finsku, Švédsku, Švýcarsku, Řecku, ale i některých arabských zemích se pak slaví 20. listopadu, tedy v den, který vybralo OSN. Většina zemí slaví pouze jeden den, ale najdou se i takové, kde oslavy trvají déle a třeba v africké Guineji je to dokonce celý měsíc.
Ať už slavíme kdykoliv, neměli bychom zapomínat na poselství a myšlenku tohoto dne upozorňující na práva a potřeby dětí. Všechny děti by měly mít dobré podmínky pro svůj život, domov a dobré rodiče, kteří jim věnují lásku i svůj čas, aby mohly prožívat šťastné a spokojené dětství.
Bohužel je na světě stále spousta dětí, které nemají dostatek potravin, nezávadné vody ani lékařské péče. Nemohou chodit do školy a některé dokonce žijí bez rodičů a musí pracovat.
Pojďme se pokusit u příležitosti Dne dětí zamyslet, jak bychom těmto dětem mohli pomoci!
Čtěte ve čtenářské sekci na www.krajanekvesvete.cz
Mezinárodní den ošetřovatelství
Každý rok 12. května se na počest narození anglické dámy Florence Nightingalové slaví Mezinárodní den ošetřovatelství. Den, kdy slova respekt, vděk a obdiv patří všem zdravotníkům, kteří ve dne v noci bojují o zdraví a životy lidí na celém světě…
Letos tomu bude již 200 let, kdy se v italské Florencii narodila válečná hrdinka, spisovatelka, průkopnice statistických údajů o veřejném zdraví, ale především zakladatelka ošetřovatelství a reformátorka veřejného zdravotnictví. Žena, která se i přes počáteční odpor rodiny začala věnovat nemocným a raněným vojákům, věřila, že ji k její službě povolal sám Bůh. Jako první pak vytvořila za Krymské války základy ošetřovatelského modelu, který se používá dodnes. Zasloužila se o první vzdělávání ošetřovatelek s hlavním důrazem na dodržování hygieny, ale také vlídnosti a empatie k nemocným.
„Dáma s lucernou“, jak ji pro její noční obchůzky pacientů přezdívali, se zasloužila o rozvoj a zlepšení zdravotní péče po celém světě. A její filozofie dobré péče stojící na základních kamenech, jako jsou ochrana zdravého prostředí, čistota, světlo, čistý vzduch či funkční odpady, je v dnešní době stále aktuální.
A tak věřte, že pokud od svých rodičů slýcháte, že hygiena je půl zdraví nebo, že světlo a pobyt na čerstvém vzduchu léčí, tak mají pravdu. A přidá-li se ještě dobrá nálada, svět je hned barevnější…
Čtěte ve čtenářské sekci na www.krajanekvesvete.cz
Úklid
Tak schválně, pochlubte se! Kdo z vás doma pomáhá mamce a taťkovi? Máte v rodině nějak rozděleno, kdo co dělá, a zapojujete se i vy do domácích prací? A které z nich patří k těm vašim oblíbeným? Asi se shodneme, že úklid to nebude. Anebo…?
Přesto jistě víte, že je úklid velmi důležitý. Nejen z hlediska čistoty a zdraví. Dokáže totiž navodit i dobrou náladu a pocit spokojenosti. Dokonce může být také zábavný a pomoci nám ukrátit i zpříjemnit čas ve chvílích, kdy jsou jiné naše oblíbené činnosti značně omezeny.
A protože všichni napříč celým světem momentálně zažíváme pro ochranu zdraví všech nezbytná opatření, která mnohdy omezují náš volný pohyb mimo domov, můžeme se směle vrhnout na uklízení a zkrášlování našich pokojíčků, bytů, domků, ale i balkonů, teras a zahrad. S úsměvem vysmýčit veškeré pavučiny, špínu a prach.
Přidat můžeme také úklid ve své hlavě, na který bychom neměli zapomínat a občas se mu též věnovat. Mysl je místo, které je jen a jen naše. Proto je pouze na nás, jak si ho „uklidíme“. Necháme tam „válet“ vztek, smutek a špatnou náladu?
Život je plný neočekávaných situací. A často se stává, že mnoho věcí nemáme tak úplně ve svých rukou, ale na druhou stranu spoustu věcí ovlivnit dokážeme a můžeme tím pomoci k lepší budoucnosti nás všech.
Čtěte ve čtenářské sekci na www.krajanekvesvete.cz
Také milujete ty chvíle, kdy se zavrtáte do postýlky, přitulíte se k mamce nebo taťkovi a společně pak čtete pohádku nebo jinou dětskou knížku? Když rodiče mění hlas u každého hrdiny a společně se vydáváte do světa fantazie? Nebo si raději čtete sami a jen tak si listujete knihou a prohlížíte obrázky? Ať už patříte mezi vášnivé čtenáře, milovníky knih nebo si přečtete knihu jen čas od času, vězte, že je to pro vás velmi prospěšné, obohacující i inspirativní. A ten zážitek, když se nemůžete dočkat, jak příběh dopadne, a tajně si zalezete pod peřinu, kde s baterkou v ruce ještě hltáte další stránky. Nebo když pak s kamarády vymýšlíte podobné lumpárny jako hlavní hrdina příběhu, který jste právě dočetli… Knížka je
zkrátka mocná.
Přestože je v dnešní přetechnizované době pro mnoho lidí přinejmenším neobvyklé trávit svůj volný čas právě čtením, ti z nás, kdo ke knihám cestu našli, by neměnili a kniha je jejich věrným kamarádem i rádcem.
A vás ostatní třeba inspirujeme dalším číslem časopisu Krajánek, ve kterém se
právě knihám budeme věnovat.
Čtěte ve čtenářské sekci na www.krajanekvesvete.cz
Ženy ve vědě
Ne vždy bylo samozřejmostí, aby ženy nosily dlouhé kalhoty a zastávaly mužská zaměstnání. Svou nezávislost i svoje místo ve světě mužů si musely doslova vybojovat.
Kvalifikované profesní uplatnění i vědecká kariéra žen již dnes, v jednadvacátémstoletí, nikoho nepřekvapí, přesto jsou nadále výsostným územím mužů.
Ženy se na vědě podílely od dávných časů, ale stále celosvětově tvoří méně než 30 % výzkumných pracovníků napříč obory a čím výše šplháme po akademickém žebříčku, tím méně žen zde najdeme. Stále jich však přibývá a dosahují vynikajících úspěchů. Jsou součástí mnoha vědních oborů, významně se podílejí na výzkumu a přichází s přelomovými výsledky. Díky nim se nesmazatelně zapisují do rozvoje české i světové vědy.
11. února slaví výzkumné instituce po celém světě Mezinárodní den žen a dívek ve vědě.
A tak už jistě tušíte, jaké téma si Krajánek vybral pro únorové číslo, ve kterém vám přestavíme i jednu nadějnou českou vědkyni, o níž v budoucnu jistě ještě mnohé uslyšíte.
Čtěte ve čtenářské sekci na www.krajanekvesvete.cz
Rok 2020 je tady!
Starý rok již překročil osudnou hodinu a zavřel za sebou pomyslná vrátka. Lednem tak podle gregoriánského kalendáře začíná rok nový a s ním přichází nové začátky, nová předsevzetí a dobrodružství, ale i mnohá očekávání.
Slavíme už rok 2020! Krásné číslo, viďte? Už se na ten nadcházející rok těšíte? A také se ptáte, co nového si pro nás nachystal? Jakých bude těch následujících dvanáct měsíců a jakou cestou se v tomto roce vydáme?
Podle čínského horoskopu bude rokem kovové Krysy a prý nám nic neodpustí. Ponese se ve znamení nových příležitostí, bude protkán změnami a doslova nezůstane kámen na kameni. Štěstí pak bude přát činorodým a aktivním jedincům. A pokud chceme být skutečně úspěšní, měli bychom ve svých aktivitách začít myslet i na ostatní lidi. Nemusí se jednat hned o velká gesta, pokusme se ale každý den udělat jeden dobrý skutek…
Tak pojďme vyrazit s láskou a úsměvem na tváři vstříc novým dobrodružstvím, vždyť každý den může být začátkem něčeho nového.
Přejeme vám do nového roku jen to nejlepší a ať se vám po celý rok daří jít tím správným směrem, ať už jste kdekoliv!